Dobrš

V malé vsi Dobrš stojí dva románské kostely, které svědčí o jejím významu v raném středověku. Kostely stojí na výběžku návrší, v dominantní poloze nad vsí, proto se zde uvažuje o existenci knížecího dvorce, snad i hradiště. Stavba obou kostelů se datuje do doby okolo 1.poloviny 13.století. První písemná zmínka o Dobrši pochází až z roku 1377.

Předpokládané hradiště se muselo jistě rozkládat na podlouhlém výběžku (V - Z), nad vsí. Svah vymezuje návrší od severu, východu a jihu, po rovině přístupná zůstává západní strana. Pokud by opevnění ohrazovalo celý dobře hájitelný prostor návrší dosáhlo by maximálně 3,5ha. Celá jižní a západní strana je zastavěná vesnicí, střední části okolo kostela Zvěstování Panně Marii pokrývá hřbitov. V nejvyššíím místě stojí románská kaple sv.Jana a Pavla. Terénními úpravami je nejméně dotčená severní a západní část obvodu, ale i zde jsou patrné recentní úpravy. Na severní a severovýchodní straně se ve svahu nacházejí terasovité dlouhé útvary, jejich spojování s pozůstatkem fortifikace však je bez archeologického výzkumu pouze hypotetické.

Ve 14.století byla nedaleko postavena tvrz, která se v přestavěné podobě dochovala dodnes. Stojí v nevýhodné poloze na počátku terénního úvalu, jihozápadně pod předpokládaným hradištěm.

K Dobrši se váží zajímavé pověsti, podle jedné existoval již roku 1012, podle druhé zde roku 1037 kníže Oldřich po své záchraně daroval zdejší hrad místnímu chasníkovi.

Existence velmožského dvorce v raném středověku lze díky dvěma dochovaným kostelům pokládat za velmi pravděpodobnou. Stal-li se hradištěm, odhalí až budoucí archeologický výzkum, vzhledem k terénní situaci je možno považovat lokalitu za slibnou.