Doudleby

Významné raně středověké hradiště, správní centrum zachycené písemnými údaji se nachází nad meandrem Malše s akropolí ve vyvýšené poloze. Hradiště je zaznamenáno v Kosmově kronice jakožto pohraniční Slavníkovská pevnost k roku 981. Údaj o Slavníkovcích není příliš důvěryhodný, podle archeologických nálezů ale hradiště skutečně od poloviny 10.století existovalo. Významným správním centrem přemyslovského státu bylo do až do konce 12.století. Ještě v roce 1186 je na Doudlebech připomínán kastelán.

Hradiště zaujalo ostrožný výběžek, který od severu i jihu sbíhají strmé svahy k Malši. Řeka na západní straně vytváří široký meandr a plocha pod výběžkem, včetně opyše byla využita jako opevněné podhradí. Lehce přístupná je pouze východní strana, kterou zabezpečila dvojnásobná fortifikace. Vnější linie přetíná výběžek téměř v úplné rovině. Příkopem dnes vede silnice, na vnitřní straně se zdvihá val o výšce až 2 m. Dochovaná délka této linie je 96 m ale původně musela dosahovat 115 m. V odstupu 70-85 m probíhá další linie, původně také hradba s vnějším příkopem, ze které se dochoval pouze nevýrazný příkop. Na severu téměř zaniklý, nejlépe je dochován ve střední části, kde dosahuje téměř metrové hloubky. Jižní část zanikla kvůli výstavbě silnice, jeho dochovaná délka tak nepřesahuje 50 m. Za touto linií se nacházela akropole, dnes zde stojí kostel sv. Vincence. Akropoli na západě vymezovala hradba za vnějším příkopem, dnes dochovaná ve formě silně poškozeného valu a příkopu, které probíhají v zástavbě. V těchto místech končí výběžek a terén klesá do plochy meandru. V terénu je v 40-ti metrovém odstupu patrná další fortifikační linie. Val částečně mizí pod zástavbou, vnější příkop je ale dobře patrný ve své jižní části. Původně linie vedla k severu až nad Malši, severní část ale nad povrchem zanikla. Patrně poslední linie se nacházela o dalších 80 m dál a měla obloukovitý průběh, dnes je prakticky zcela zaniklá. Celková plocha včetně opevněného podhradí činí 4,5 ha, akropole dosahuje výměry 1,05 ha.

Hradiště je z archeologického pohledu poměrně málo známé, opevnění zkoumáno nebylo vůbec. Podle nálezů záušnic lze předpokládat hřbitov u kostela.