Chlum u Rakovníka

Jihovýchodně od Rakovníka, se nad Rakovnickým potokem nachází pozůstatky dosud nedatovaného opevnění.

To zaujalo cíp dlouhého ostrohu západo-východní orientace. Ostroh je na jižní a západní straně vymezen údolím Rakovnického potoka a na severní straně údolím potoka Haná, který severozápadně pod opevněnou plochou vtéká do většího Rakovnického potoka. Převýšení činí až 50 m na jižní straně a zhruba 40 m na severní straně. Na západní straně je svah nejprudší, částečně je dokonce skalnatý. Východní strana je přístupná po rovině a proto zde bylo zapotřebí vybudovat šíjové opevnění.

To se skládá z vnitřního valu a vnějšího příkopu. Fortifikační linie dosahuje délky 120 m, šířka ostrohu v místě přepažení ale od severní k jižní terénní hraně dosahuje 200 m. Val s příkopem totiž na severu končí 35 m od hrany a na jižní straně se vytrácí dokonce 45 m od hrany. Zajímavé je, že val a příkop se nacházejí pouze v místech, kde je plocha prakticky vodorovná. Na severu i na jihu se terén v místech, kam val s příkopem už nedosahuje, velmi pozvolně sklání k výrazným terénním hranám, za kterými terén spadá strmě do údolí vodotečí. Z fortifikačního hlediska by ale linie měla být protažená až k hranám. Ani na jedné straně nejsou žádné výrazné stopy recentních úprav, v jejiž důsledku by linie zanikla, zdá se, že nikdy k hranám nebyla protažena. Val i příkop vedou od jihu téměř přesně k severu a po 70 m se velmi mírně stáčí k severozápadu. Val je široký až 7,5 m a z vnitřní strany dosahuje výšky 1 m, příkop je široký maximálně 5 m a hluboký do 1 m. V severní části je linie proražena lesní cestou, kousek k jihu je přerušena podruhé. Toto 5 m široké přerušení může být původním vstupem, protože k němu žádná cesta nevede. Ohrazená plocha dosahuje 2,4 ha.

Opevnění bylo poprvé popsáno v 50.letech minulého století, povrchovými sběry a prohlídkou vývratů bylo zkoumáno v 90.letach a na počátku současného století. Podařilo se zachytit pouze nevýraznou pravěkou keramiku, většinou problematicky datovatelnou. Některé keramické nálezy snad přísluší době laténské, zachyceny byly i nálezy vrcholně středověké. Žádné z těchto nálezů nemohou být oporou pro datování fortifikace. Uvažovat lze o pravěkém původu, vyloučen ale není ani středověký, či raně novověký původ. Zajímavá, je místní pověst, podle které z Šancí obléhal Žižka "zámeček" v Chlumu.