Chrudim I

Ostrožna v meandru Chrudimky, na místě dnešního historického centra Chrudimy, byla několikrát v průběhu pravěku využita pro stavbu opevnění.

Ostrožnu na severu a jihu chránily strmé srázy k Chrudimce, pozvolněji se terén skláněl k západu. Na východě se ostrožna napojuje k okolní krajině a terén tu mírně stoupá. Nejstarší opevnění tu bylo postaveno snad v pozdní době kamenné, kultuře nálevkovitých pohárů. Opevnění není doložené, ale dá se předpokládat. Hradiště lužické kultury zde tvořilo jeden sídelní celek s vedlejší opevněnou plochou na návrší Pumberka. Plocha byla osídlena a patrně i opevněna v pozdním halštatu. Jediné zdokumentované opevnění pochází až z raného středověku. Postaveno bylo zřejmě již v 9.století, Slované zde sídlili snad již od konce 7.století.

Archeologickým výzkumem byl zachycen 4m široký a 2m hluboký příkop. Jím a zatím nezdokumentovanou hradbou byla opevněna plocha 3,5ha. Pozdější významné přemyslovské správní centrum je známé i z Kosmovy kroniky (k roku 1055). Obvodová hradba postavená v 11.století měla čelní opukovou zeď, na kterou navazovala dřevěná roštová konstrukce s hlinitou výplní. Na přelomu 11. a 12.století tato hradba zanikla požárem. V průběhu 12.století byla na její destrukci postavena nová hradba. Na východě, v místech kde přetínala ostrožnu, byla oproti starší hradbě posunuta do fortifikačně výhodnějšího postavení na východ. Čím víc k jihu, tím více se od původní linie vzdalovala. Nejsnadnější přístup na jihovýchodě tak byl zdvojen. V ploše mezi těmito hradbami se ve 12.století vydělil samostatně opevněný areál. Jedná se o nejvyšší místo vnitřního hradiště a na kastelánský dvorec zde navázalo opevnění města. Někdy se do tohoto prostoru umísťuje hrad, pro ten ale dosud nejsou žádné důkazy, za ty nelze považovat nedávný objev středověké zdi jižně od kostela.

Někdy před rokem 1276 zde byly postaveny kamenné hradby a stavební středověká a novověká činnost zcela smazala veškeré pozůstatky starého hradiště.