Kly

Ve východní části obce Kly a na východ od ní se nacházelo opevněné sídliště ze starší fáze eneolitické kultury s nálevkovitými poháry.

Opevnění objevené roku 1997 leteckou prospekcí bylo následně zkoumáno nedestruktivními archeologickými metodami. Geofyzikálním měřením a povrchovými sběry, a nakonec také ověřovací sondáží. Díky těmto výzkumům se podařilo objekt přiřadit ke skupině velkých příkopových ohrazení tzv.michelsberské kultury, které jsou známy z Francie a Německa.

Areál, kde je ohrazení umístěno, byl osídlen již v neolitu a následně i v době bronzové, kdy se sídelní aktivita koncentrovala do západního výběžku areálu. Plocha byla ohrazená systémem dvou přerušovaných paralelních příkopů a jednoho pravděpodobně souvislého palisádového žlabu. Linie opevnění vedla obloukem a přetínala šíji labského meandru v nejužším místě v délce zhruba 500m. Celková opevněná plocha dosahovala až 25ha.

Terasa tvoří v místě areálu nevýraznou ostrožnu polokruhového tvaru, která je asi ze tří čtvrtin zachována v původní podobě. Ze tří stran je terasa lemována zbytky tzv.vyššího nivního stupně s povrchem kolem 4m nad hladinou současného toku, ze zbývající strany je šíje ostrožny přeťata fortifikací. V době existence areálu bylo koryto Labe hluboce zaříznuté do údolního dna (až 12m pod úroveň povrchu risské terasy). Dnešní regulovaný tok je asi 600m daleko. Na 1.vojenském mapování z konce 18.století je zachycen pouhých 150m od lokality. Pokud by se tok pohyboval někde v blízkosti lokality, nacházela by se ostrožna v dominantním postavení nad řekou. Při povodni v roce 2002 bylo celé okolí kromě opevněné plochy zaplaveno.