Kouřim I - Stará Kouřim

Původně eneolitické hradiště (opevněné sídliště) a v raném středověku naše největší hradiště. Jihovýchodně od města Kouřimi na terénním bloku nad říčkou Kouřimkou.

Původní eneolitické opevnění řivnáčské kultury zabralo nejjižnější část přímo nad Kouřimkou a sestávalo se z mohutné (až 9m široké) palisádové hradby. Následná osídlení napříč pravěkem po sobě žádné opevnění nezanechala.

A tak zde hradba opět vyrostla až v 1.polovině 9.století. Slované postavili původně jen jednoprostorové hradiště (4,8ha) na místě starodávného opevnění (v té době pravděpodobně v podobě terénní vlny). Zajímavý prvek v obraně hrál příkop, který obepnul i tzv. Libušino jezírko s vznikajícím pohřebištěm a vytvořil tak jakési předhradí. V průběhu 2.poloviny 9.století bylo hradiště rozšířeno o další areál (14,8ha). Ten zahrnul i nevyšší místo celého terénního bloku i prostor okolo Libušina jezírka. Na nejvyšším místě (akropole?) byla kousek za hradbou vybudována halová stavba o rozměrech 4-6x90m. Nedlouho poté byla vybudována i třetí hradba doplněná po bermě vnějším příkopem. Nejzajímavější objekt opevnění je do dneška částečně dochovaná (rekonstruovaná) 15m široká čelní brána ve vnější hradbě. Uprostřed brány bylo baštovité těleso, které znemožňovalo průhled dovnitř a neslo na sobě obrannou věžovitou stavbu. Přes mohutný příkop vedly dvě dřevěné lávky.

Po dobudování vnější hradby se Kouřimské hradiště stalo nejrozsáhlejším (44ha) slovanským hradištěm na našem území. Na počátku 10.století došlo na hradišti k požáru. Kromě jiných objektů (halová stavba) byla spálena i střední hradba. Ta byla záhy opravena dokonalejším způsobem s čelní kamennou zdí. Zánik hradiště je spojován se snahou Boleslava I. o likvidaci nepřemyslovských knížat ve středních Čechách. Po dobytí Staré Kouřimi vzniká přemyslovské správní centrum v podobě hradiště U sv.Jiří na protější ostrožně přes říčku Kouřimku.