Kozárovice - Vystrkov

Na levém břehu Orlické přehrady se nachází trojúhelníkovitá ostrožna s pozůstatkem mohutného raně středověkého hradiště.

Ostrožna se dříve tyčila nad Vltavou, dnes je částečně zatopena vodou přehradní nádrže. Hradiště bylo strmým srázem chráněno na západě, kde terén padal k Vltavě. Na východě vedl podobně strmý sráz do údolí Hradeňského potoka. Jediný přístup vedl z jižní strany, kterou chránily čtyři po sobě jdoucí linie opevnění.

Nejvzdálenější val tvořící vnější opevnění využil skalnatý hřeben, na kterém byl postaven. Dnes je dochován jen ve východní části, v délce 270 m. Původně však musel mít délku přes 0,5 km. Do obraného systému byl pravděpodobně zapojen i výběžek terénu na východě, ke kterému vnější val směřuje. Z vnější strany dosahuje výšky 5m. Chránil cestu k Vltavskému údolí i cestu k vodnímu zdroji u Hradeňského potoka. Další val přetíná ostrožnu zhruba 100-150 m za ním. Je dlouhý 320 m a pro jeho stavbu byla využita přírodní terénní vlna. Z vnější strany dosahuje až 9 m výšky. Z vnitřní strany je díky přírodnímu terénu převýšen na východě až o 29 m. Ve své východní části má díky skalnatému hřebenu v koruně šířku přes 20 m. To z obraného hlediska bohatě kompenzovalo těžší přístup z vnitřní plochy. Na západní straně se stáčí do vnitřní plochy a chrání přístupovou cestu, která vede pod ním. Další val byl již založen na rovném terénu. Má obloukovitý průběh v délce 180 m. Jeho výška kolísá mezi 2 až 5 m. Při opadnutí vod přehrady lze pozorovat kamennou destrukci po čelní plentě, kterou z vnitřní strany doplňovalo dřevohlinité těleso. Vnitřní val o délce 100 m dosahuje výšky až 5 m. Tento val byl archeologicky prozkoumán. Tvořila jej až 1,8 m široká a až 4 m vysoká čelní kamenná plenta, propojená s dřevohlinitým hradebním tělesem. To mělo šířku až 8m a sestávalo z několika stupňů, proloženými vodorovnými rošty zčásti z roubených komor. Za touto hradbou se nacházela akropole, která je dnes zcela zatopena vodou přehrady. Hradba chránila akropoli i ze stran. Celková plocha hradiště před zatopením dosahovala 12,5ha.

Ostrožna byla osídlena již v době halštatské, veelmi sporadické jsou i střepy z doby bronzové. Opevnění vzniklo v 1.polovině 10.století a svou funkci plnilo do konce 11.století, kdy bylo zřejmě nenásilně opuštěno. Je možné, že se jednalo o centrum tzv. Vltavského kraje, poprvé zmiňovaného k roku 1088. Jedná se o jedno z největších a nejlépe opevněných ostrožných hradišť raného středověku. Do obraného systému byl pravděpodobně zapojen i výběžek terénu na východě, ke kterému směřuje vnější val.