Křečhoř

Západní část obce a plocha západně od ní byla v minulosti opakovaně využita pro obranné účely. V raném středověku byla patrně hradištěm.

Plocha o velikosti zhruba 13,5 ha byla nevýrazným svahem vymezena pouze na východní straně. Opevnění vedlo podél celého obvodu, do dnešních dnů se dochovalo v podobě vysoké meze podél severní strany a částečně také ve vsi podél východní strany. Ještě na 1. a 2.josefském mapování je zakreslený jeho průběh i podél západní a jižní strany. Západní strana je dnes rozvezena téměř do roviny zemědělskou činností (stalo se tak v poslední čtvrtině 19.století), jižní strana téměř také, navíc zde byla postavena asfaltová silnice. Do široka rozvězený a poškozený val je jen slabě patrný především na jihovýchodní straně u silnice. Dochovaná mez vede hřbitova a v severovýchodním cípu se ostře lomí k západu. Poté vede podél celé severní strany a dosahuje výšky až 4m. Na severozápadní straně se stáčí v širokém oblouku a po zhruba 100 m západního průběhu pozvolna zaniká. Další pokračování v místech pole je viditelné pouze na leteckých fotografiích. Jižní úsek zanikl, v jeho místech vede silnice. V severní části opevněné plochy je dnes sad, většinu zbylé plochy zabírá pole.

V nedávné době byly zachyceny vegetační a výškopisné příznaky možného předhradí na západní straně. Nevýrazné náznaky naznačují možné opevnění, které se přimyká k vnitřnímu prostoru a obloukovitě ohrazuje plochu jen o málo menší než samotná akropole. Toto opevnění by bylo vhodné ověřit geofyzikou, teoreticky se může jednat i o rozvezené mezní pásy.

Roku 1757 se zde utábořila část rakouských vojsk, které poté bojovali u Kolína. Vojáci zde čekali několik dní a patrně se zde opevňovali. V roce 1898 byl v severozápadním cípu postaven monumentální pomník v novoklacisistním stylu, který oslavuje vítězství císařských vojsk v bitvě u Kolína.

Při kopání základů pro pomník bylo údajně naraženo na staré zdivo. Z plochy opevnění pochází více raně středověkých keramických nálezů.