Kraj: Středočeský GPS: 50°2'15.583"N, 13°52'22.99"E Také se zde jmenovalo, či jmenuje: Hrádek
----------------------------------------------- Kulturní památka (hrad) Číslo rejstříku ÚSKP: 11751/2-2668
Národní kulturní památka (hrad) Číslo rejstříku ÚSKP: 165 |
V místech dnešního hradu Křivoklát stálo v pozdní době bronzové a v raném středověku a snad i v pozdní době halštatské hradiště. Archeologicky je doloženo opevnění z pozdní doby bronzové a z ranného středověku.
Místo stojí na výrazné ostrožně trojúhelníkovitého tvaru. Ze severu, západu a jihu je ostrožna ohraničena strmým skalnatým srázem do hlubokého údolí Rakovického potoka. Jediná přístupná strana je východní, kde se nachází úzká šíje.
Při dlouholetém archeologickém výzkumu středověkého hradu byla zachycena kulturní vrstva z pozdní doby bronzové a z doby pozdněhalštatské. Nálezy pochází i ze starší doby bronzové. U západní parkánové zdi hradu byla zachycena hradba roštové konstrukce s keramickými střepy datovatelnými do pozdní doby bronzové, období štítarské kultury. Na povrchu této vrstvy byly nalezeny i střepy příslušící ranému středověku (10.-11.století). Průkop hradní bránou zachytil příkop z období štítarské kultury. Hradiště patrně přesahovalo rozlohu hradu.
Při nedávném archeologickém výzkumu byla zachycena raně středověká hradba obsahující keramiku již od 9.století, jejíž vnější kamenné plentě byla na konci 12. nebo na počátku 13.století přiložena parkánová hradba hradu.
Podle Kosmovy kroniky byl na počátku 12.století (1110) přestavěn starší hrad Křivoklát (Krivoplat), ve 40.letech 13.století se hrad uvádí v několika listinách jako Castellum Novum, tato informace je v souladu s posledním archeologickým výzkumem. Nabízí se ještě její hypotetické rozvedení; raně středověké hradiště, která byla vystavěna v cípu ostrohu mají v drtvivé většině (pokud u nich dokážeme tuto hierarchii prokázat) nejdůležitější část, akropoli, v nejlépe chráněné zadní části. Kosmou zmiňovaná přestavba mohla reagovat na střídaní této posloupnosti. Starší hradiště mělo pravděpodobně akropoli v severozápadní části plochy vymezené šíjovým příkopem, po přestavbě se akropole přemístila do čelní polohy do míst pozdějšího palácového okrsku. Tato případná přestavba mohla být realizována po prohloubení čelního šíjového příkopu.
Fotogalerie |
---|