Mukov

Na vrcholu kopce Hradišťany, druhém nejvyšším kopci Českého střeedohoří, se nachází pozůstatky pravěkého hradiště.

Hradiště sestává ze dvou částí. Vrcholový prostor, který je téměř rovinatý ohradila zeď z nasucho kladených kamenů. Linie je vedena podél celého vrcholového plató, a ohrazuje prostor o velikosti 3,6ha. Na jihu vede podél terénním zlomu a na zbývajících stranách probíhá téměř v rovině. K tomuto ohrazení se výrazně menší hradba, která přihrazuje dalších 3,8ha plochy. Tato linie vybíhá od jihozápadního cípu vnitřní plochy a vede směrem k severu podél terénní hrany, poté se stáčí k severozápadu a postupně se vzdaluje od vnitřní hradby. Když se linie stočí přesně k západním směrem, pokračuje zhruba 170 m rovně, až se připojí k terénní hraně na západní straně a podél ní směřuje k jihu. V místě, kde se hradba stáčí k jihu je nejdál od vnitřní linie, téměř 125m. Po 150m svého západního průběhu se hradba přimkne k prudkému jižnímu srázu a podél něj probíhá k východu, až se dostane k vnitřní hradbě, na kterou se napojí. Je zajímavé, že vnější hradba, i když je výrazně menší, je z fortifikačního hlediska výrazně lépe umístěná, než hradba vnitřní. Kromě části severního úseku vede důsledně nad terénními hranami. Přesto se zdá, že hlavním účelem stavby hradiště nebyla obrana, protože kamenné valy vznikla patrně z nasucho kladené zdi, která podle kubatury destrukce nemohla být moc vysoká. Do vnitřního prostoru vedou tři vstupy, na jihovýchodě, na západní a na východní straně. Vstup do vnějšího prostoru se nachází v západním cípu, stejně jako západní vstup do vnitřního prostoru se ale zdá recentní. Hlavní vstup do hradiště se nachází na jihovýchodě a je zajímavé, že vede přímo do vnitřního prostoru. Východní křídlo brány, vzniklo křížením valů, nabízí se myšlenka, zda není legitimní uvažovat na časové posloupnosti výstavby hradeb. Je možné, že nejdříve vznikla vnější soustava, do které byla po blíže nespecifikovaném čase dostavěno vnitřní opevnění. Ve východním prostoru předhradí se nachází nasypaná rampa s polozasypanou jámou, patrně zdrojem vody.

Z hradiště jsou známy povrchové nálezy již z neolitu, keramické nálezy z archeologického výzkumu lze zařadit do pozdní doby bronzové, další nálezy jsou datovatelné do mladší a závěru střední doby bronzové.