![]() |
Kraj: Plzeňský GPS: Akropole 49°44'17.062"N, 13°39'27.596"E Také se zde jmenovalo, či jmenuje Ždár
----------------------------------------------- Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 31243/4-2460 |
Mohutné hradiště se rozkládá na výrazném a okolí dominujícím vrchu Žďár nad Rokycany.
Opevnění, které probíhá zhruba v půlce výšky kopce zahrnuje plochu asi 24 ha. Plochu na severní a severovýchodní straně vymezují strmé, někdy až kolmé skalní stěny. Vnější opevnění vybíhá v podobě nevýrazného valu od skal v severozápadním cípu vnějšího hradiště k jihu. Začleňuje do opevněné plochy drobný vodní zdroj a vede po terénní hraně. Poté je val přetnut cestou a dále pokračuje mírným svahem v podobě valu vysokého až 0,7 m z vnitřní a 1,5 m z vnější strany. Obloukem se stáčí k východu a pokračuje svahem v délce asi 200 m a poté se stává jen těžko patrným. V jihovýchodní části se místy zcela ztrácí, místy využívá skalní výchozy. Končí u vyvýšené plochy z jihovýchodním cípu. Zbylá část obvodu je zcela nepřístupná, díky skalní stěně, která dosahuje značného převýšení. V severovýchodní části, v nejvyšším místě vrchu se nachází mohutně opevněná, zhruba 1ha velká akropole. Je vymezena od severní, přes západní až k východní straně mohutným kamenným valem, který se přimyká ke skalní stěně na severovýchodní straně. Val o délce 240 m dosahuje z vnitřní strany až 3 m výšky. Z vnější strany je velmi mohutný a kamenná destrukce dodnes převyšuje okolí až o 10 m, rozvalen je až do 12 m šířky. Vnitřní plocha o rozměrech přibližně 140x80 m se nazývá Zahrádka a je mírně svažitá k jihozápadu. V severozápadním úseku valu se nachází skalní brána, která navazuje na podobnou bránu severozápadně pod akropolí. V jihozápadním cípu opevnění akropole se nachází zvláštní výběžek valu, který míří v délce 15 m k západu a poté končí. V nedávné době jsem na hradišti nalezl další (dosud neznámou) linii opevnění, která rozděluje předhradí na dvě části. Ve vzdálenosti zhruba 150 m vede od severu k jihu a poté k jihovýchodu, až se napojí na obvodovou fortifikaci. V terénu je patrná jako kamenitá terasa a kamenitý val.
Hradiště svojí dispozicí připomíná hradiště na Plešivci. Pro jeho datování zatím nejsou jednoznačné důkazy, známý je především nález depotu bronzových předmětů. Sondování plochy předhradí bylo jen málo úspěšné, z akropole je znám pouze jeden těžko datovatelný pravěký střep. Ze sběrů pochází několik střepů z doby bronzové. Z blízké polohy pochází několik bronzových předmětů datovaných do pozdní doby bronzové.
Fotogalerie
|
---|