Počaply

Téměř v jihozápadním cípu hřebenu Šance, nad pravým břehem Skalice (Vlčavy), jsou dochovány zbytky významného raně středověkého hradiště.

Místo pro výstavbu opevnění bylo zvoleno na hraně teréního bloku, který se nad říčkou zvedá až o 50m. Strmý sráz k Vlčavě chránil opevnění ze severní a západní strany. Méně svažitý terén vede k jihozápadu a východu a téměř rovina spojuje výběžek s opevněním a okolní terén na jihovýchodě.

Jádro hradiště má kruhový tvar o půdorysu zhruba 100m. Jeho vrcholovou část o rozměrech 27x14m vymezují skaliska. Severní část akropole je velmi svažitá a je členěna plochými terasami. Obvodové opevnění akropole sestává z mohutného valu, který dosahuje až 6m převýšení nad vnější plochou. Je třikrát přerušen, ale přerušení na jižní straně je patrně až druhotného původu. Terén zde je porušen a brána na nejohroženější části dispozice není pravděpodobná. V místech nejsnazšího přístupu doplňuje val vnější příkop o šířce až 3m a hloubce 1m. Val byl původně hradbou s čelní kamennou zdí.

Na severovýchodní a východní straně se k akropoli připojuje předhradí, vymezené až 4m vysokým valem, který vybíhá na severovýchodě od hradby akropole, sleduje severní hranu srázu nad řekou a poté se stáčí k jihu. V jihovýchodní části je přerušen a poté se stáčí k západu a napojuje se opět k hlavnímu opevnění akropole. Plocha vymezená předhradím je jen o málo menší než plocha akropole, dohromady mají 1,6ha. Na jihovýchodě se nachází druhé předhradí. Zaujímá svažitou plochu o velikosti 1,2ha a je vymezeno nevýrazným valem. Val vybíhá od hradby akropole nad severním srázem, v místech snad hlavního vchodu do jádra opevnění (stopy brány jsou dobře patrné). Poté klesá k západu a po 160m se ostře stáčí k jihovýchodu a obloukovitě se vrací k místu, kde se k opevnění akropole přimyká val východního předhradí. Místo bylo osídleno již v době halštatské, opevnění zde vyrostlo v 10.století.

Díky svému progresivnímu opevnění muselo být ve své době velmi silnou pevností. Bývá ztotožňováno s centrem bozeňské provincie raného přemyslovského státu, v písemných pramenech však nezaznamenanou Bozní.