Řevnice

Jižně od Řevnic, vybíhá z masivu Babky ostrožna zvaná Pišťák. A na ní se nachází hradiště, které doposud nebylo přesvědčivě datováno.

Ostrožna je z jihu, západu a severu ohraničena strmými srázy nad údolím Moklického potoka. Převýšení nad potokem činí až 100m a v samém cípu hradiště k potoku prudce klesá skalnatá opyš. Jediná přístupná strana je severovýchodní až východní, kde terén vytváří mělké sedlo.

Nad sedlem se nachází fortifikace, kterou tvoří zřejmě dvě valové linie s vnějšími příkopy. Před vnějším příkopem je pouze na severovýchodě patný násep, který byl patrně vytvořen vyházením materiálu z příkopu vnějším valem. Ten přepažuje spolu s příkopem ostrožnu a na obou stranách končí nad srázem. Výškový rozdíl mezi dnem příkopu vnějšího příkopu a valu dosahuje až 2,4m, převýšení vnitřní linie má maximálně 2,2m. 3ířka šíjového soustavy má 19m. Vnitřní val se na obou krajích ostrožny stáčí k západu. Podél severní strany obepíná vrcholovou plochu nad hranou srázu a pokračuje až ke skalkám, které uzavírají hradiště ostrým hřbetem. Tato linie dosahuje 105m délky a je přerušena novodobou cestou. Na jižní straně se val stáčí v mírnějším oblouku, sestupuje po svahu podél hrany srázu a končí u kamenného moře pod vrcholovou skálou. Jeho délka dosahuje 104m a v jihovýchodní části je přerušen. Vzhledem k tomu, že pokračování navazuje níže ve svahu mohl tudy vést vstup do hradiště.

Vnitřní plocha se rozpadá do dvou výškových stupňů, čelní strana je o několik metrů výše než menší zadní část. Po stranách plošin terén v ploše vymezené valem poměrně strmě klesá. Za zadní plošinou se nachází skalnatá opyš v podobě klesajícího skalnatého hřebínku s několika plošinami (jednou dlouhou až 100m), které mohou, ale i nemusejí být výsledkem lidské činnosti.

Podle některých popisů k opevnění na vnější straně přiléhá poměrně rozsáhlá plocha, která je prý vymezena nízkým valovitým útvarem, který by mohl být zbytkem po ohrazení předhradí. Ve skutečnosti se zde ale žádná taková situace nevyskytuje.

Nálezy z lokality, která připomíná vrcholně středověký hrad, pocházejí z pozdní doby kamenné, z mladší až pozdní doby bronzové, z doby halštatské a z raného středověku.