Skramníky

V obci Skramníky, okolo kostela a jihovýchodně od něj se nalézalo opevnění, které se do dnešní doby nedochovalo. J.L.Píč opevnění na konci 19.století popsal jako dvojitý val s vnějšími příkopy, který obepínal plochu na ostrožnovitém návrší nad obcí. Průběh valů je zakreslen v Pamětní knize obce Skramníky. Částečně, ale přesněji, je patrný na leteckém měřičském snímku z roku 1938. Nevelké úseky opevnění lze rekonstruovat i podle císařského otisku stabilního katastru, některé parcelní hranice patrně vedly po tehdy ještě výrazném opevnění.

V cípu výběžku se nachází kostel Stětí sv.Jana Křtitele. Ze západu plochu ohraničuje prudký sráz, na severu klesá terén pozvolněji. Celková plocha udávaná Píčem má dosahovat 5,7 ha. Šířka opevnění údajně dosahovala 24 m. Valy o výšce přes 2,5 m byly sneseny kvůli hospodářským důvodům. K výměře 5,7 ha jsem došel přepočtem z Píčem uváděných korců. Tento údaj je ale patrně nadnesený, změřením plochy podle dal LLS, stabilního katastru, skice v obecní kronice a snímků LMS jsem došel k maximální výměře 2,5 ha. Problematický ale je jižní průběh vnějšího valu, který již nelze rekonstruovat. Podle Píčova popisu se ale stáčel směrem k zaniklému (později na stejném místě obnovenému) rybníku.

Od dob Píčových byla plocha narušována i dále a to zejména silnicí, která rozdělila kdysi opevněnou plochu na dvě části a novou zástavbou obce. Již na konci 19.století byl val a příkopy kvůli hospodářským důvodům rozvážen, především v jižní části. Severní část patrně také výrazně snesená, se dochovala až do 70.let minulého století. Žádná část opevnění dnes není nad povrchem patrná. Jediným krátkým úsekem, který sice je zcela recentně upraven, ale patrně svým tvarem nese odkaz na obloukovitý val, je terénní hrana vybíhající od křižovatky k jihu. Zhruba 20 m z její délky podle historických ortofomap může být pozůstatkem po valu.

Z obce jsou známy nálezy z raného středověku, údajně z 10. a 11. století.