Starý Plzenec

Severovýchodně od centra Starého Plzence, na levém břehu Úslavy stojí významné slovanské hradiště.

Z návrší Hůrka, vybíhá západním směrem ostrožna, která z západu klesá. Z jihu jí lemuje Úslava. Ze severu a západu Tymákovský potok, který se jihozápadně pod hradištěm vlévá do Úslavy. Nejpřístupnější je severovýchodní strana, která je přepažena mohutným valem a vnějším příkopem.

Val dnes dosahuje asi 10m výšky a odděluje předhradí od vlastního hradiště. Hradba měla čelní kamennou plentu a roštovou konstrukci. Předhradí bylo opevněno lehčím opevněním, dodnes z něj zbyly valy nad jižní a severní hranou ostrožny. Vzhledem k existenci kostela na předhradí, je pravděpodobná i příčná hradba, která již není v terénu patrná. Za výrazným valem se nachází nejlépe hájený prostor, zřejmě akropole. K ní se ze západu přimyká jedno (dvě?) předhradí na klesající opyši. Ty spolu s akropolí dosahují 4,1ha, ale celková opevněná plocha byla díky východnímu předhradí větší. Západní předhradí a akropoli odděluje val z vnějšku vysoký mezi 2-3m. Západní předhradí, stojící na klesající opyši muselo být opevněno mohutnou hradbou. Dnešní cesta zhruba kopíruje původní přístupovou komunikaci a v místech prostupu valem stávala původní brána. Val zde dosahuje až 20m (započítáno převýšení konce opyše).

Na západním předhradí stojí rotunda sv.Petra z konce 10.století?. Okolo ní bylo vybudováno plató, zarovnáním skalního podloží. Další archeologicky objevený kostel stál na akropoli - jedná se o kostel sv.Vavřince z 2.poloviny 12.století.

Hradiště zastávalo funkci správního centra a první zmínka o něm pochází z roku 976, kdy nedaleko porazil kníže Boleslav II. bavorské vojsko.

Sporé nálezy ukazují na osídlení i v pozdní době kamenné a době halštatské. Zda zde v těchto dobách stálo i nějaké opevnění není jisté.