Studenec - Obří Hrad

Západně od osady Popelná, na ostrožně, vybíhající k severu z masivu Valy, se nachází naše nejvýše položená fortifikace (940 až 980,5 m.n.m.). Opevnění dosud není datované, jeho halštatské až laténské stáří se pouze předpokládá.

Ostrožna je ze severu a z východu chráněna strmými srázy nad říčkou Losenicí. Ze západu je sráz mírnější a jediná přístupná cesta vedla z jihu.

Opevnění má rozměry zhruba 370x80m, při ploše 2,5ha. Severní akropole byla po obvodu opevněna dvojitým kamenným valem. Z něj se dochovala jižní a západní část, zatímco většina severní a východní části se zřítila ze svahu (proces sesuvu začal již hluboko v minulosti a stále pokračuje). Hradby využívaly přirozených skalisek, na které často navazovala. Terén akropole je skalnatý a strmě klesá od nejvyššího jihozápadního bodu k jihu a jihovýchodu. Část jižní a východní nedochované hradby musela stát v prudkém svahu. Základy kamenné hradby o jedné až dvou vrstvách byly postaveny na terén. Poté byly pečlivě vyskládány nasucho do vnější a vnitřní zídky, a mezi nimi již neskládaná, ale spíše naházená vnitřní kamenitá výplň. Hradby akropole měli u základů šířku až 4m a dodnes dosahují výšky až 2m.

K akropoli se posléze dostavělo jižní předhradí, které je napojeno na její vnější hradbu. Předhradí se mírně sklání od východu k západu. Obvodové opevnění také využívá přírodních skalisek. Na východě běží na hradě srázu a na západě leží ve svahu. Zde je možný příkop, podobně jako u přepažení ostrožny u akropole jej může doložit pouze archeologický průzkum. Vstup na předhradí vedl patrně z jihu a mohl být kontrolován mohutným jižním skaliskem, které mohlo plnit funkci jakési bašty.

Stáří a význam tohoto opevnění je stále nejasný, hradiště zřejmě nebylo osídleno.