![]() |
Kraj: Plzeňský GPS: 49°51'24.627"N, 13°2'2.127"E Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 950776807 |
Na ostrohu, který vymezuje údolí Úterského potoka, v místech soutoku s potokem Hadovka se nachází hradiště s částečně dochovanými zbytky opevnění.
Převýšení nad vodními toky činí až 50m (na jihu až30m) a svahy k nim jsou velmi prudké. Vymezují plochu hradiště od západu a severu, jižní strana spadá do rokle s občasnou vodotečí sbíhající k Úterskému potoku a jediná přístupná zůstává východní strana. Na té, se v místech nejužší přístupové šíje dochovaly dva paralelní valy, pozůstatky hradby, která šíji přepažovala. Před vnějším valem původně probíhal 10-14m široký příkop, poškozený úvozovou cestou a současnou silnicí. Ta na jižní straně přetnula i oba valy. Vnější val se dochoval do výšky 4m nade dnem příkopu a 1,5m nad vnitřní plochou. Šíjový val se dochoval v délce téměř 50m. Na severní straně se stáčí dovnitř a v silně poškozené situaci se přibližuje k vnitřnímu šíjovému valu. Plocha mezi valy o šířce 20m vykazuje stopy umělého zarovnání, patrně zde stála novověká usedlost, která byla následně zbořena a plocha zkultivována. Vnitřní val je vysoký až 1,5m při šířce 15-18m a je mírně vyklenutý. Zdá se, podle náznaku obvodového valu, že vnitřní opevnění na vnější straně nemělo příkop.
Celé hradiště bylo patrně opevněno i podél celého obvodu. Do dneška se dochovala pouze porušená linie obvodového valu podél severní strany, která se následně po okraji ostrohu stáčí k jihu a zhruba v polovině západní strany se zcela vytrácí. Průběh opevnění na jihozápadě a podél západní části jižní strany je nejistý. Byl zde postaven kostel a další usedlosti, které terén narušili. Celková opevněná plocha dosahuje 1,35ha. Otázkou zůstává místo původního vstupu do opevněné plochy. Jedním z uvažovaných míst je zhruba ve středu severní strany, kde se zdá, že je málo patrný val přerušen a v místech přerušení na sebe dochované stopy valu nenavazují. Konstrukce valů byla patrně hlinitokamenitá a především na severní straně lze pozorovat její sesun po svahu.
Na hradišti proběhlo několik povrchových sběrů, sondáží a pod povrchem se také zkoumalo při výkopu pro telefonní kabely. Malá část nálezů přísluší době bronzové, skupině nynické, výrazně převažují nálezy raně a vrcholně středověké. Datování raně středověkých nálezů se částečně kryje s nálezy z protějšího Bezemínského hradiště, ale pokračují do mladšího období (až do 13.století) s těžištěm v 11.století. Zdá se, že Šipínské hradiště postupně nahradilo starší hradiště na protějším ostrohu.
Fotogalerie
|
---|