mapa

Kraj: Pardubický
Okres: Chrudim
Katastrální území: Topol

GPS: 49°57'58.619"N, 15°50'3.857"E


Také se zde jmenovalo, či jmenuje:

Na hradě
Habrov
Na skále

-----------------------------------------------

Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 41896/6-4968



Topol

Severně od obce Topol, severozápadně od Chrudimi se na výběžku terénu nad tokem Chrudimky nachází jedno z nejstarších hradišť u nás.

Opevnění zaujalo oválný výběžek, který je nad severním inundačním pásmem u Chrudimky převýšen až o 49 m. Výběžek je vymezen na západě i východě roklemi a od jižní strany je přístupný po rovině. Využitelná plocha dosahuje 1,2 ha. Západní část hradiště je poškozena, protože se zde nacházela pískovna a při jejím provozu byla celá její plocha snížena až o 2 m. Odtěžená plocha dosahuje přibližně 40% plochy hradiště. Zbývající plocha byla až do nedávna hospodářsky využívána, nacházely se zde políčka. Lokalita byla vícekrát archeologicky zkoumána a bylo zjištěno, že nejstarší opevnění zde stálo již v lengyelské kultuře pozdního neolitu. Nejstarší fáze fortifikace spočívala na kůlové hradbě, ještě v lengyelu byla přestavěna s využitím valounů (čelní plenta?).

Ve starší době železné, zde nositelé slezskoplatěnické kultury vystavěli nové hradiště. Linie vedla v místech staršího opevnění a byla na vnější straně doplněna příkopem, širokým asi 9 m. Mezi příkopem a hradbou se nacházela až 2 m široká berma. Hradba byla zbudována z vodorovně ložených trámů s pravděpodobně roštovou konstrukcí, která byla prosypána jílem a štěrkopískem. Na vnější straně se nacházely kůly na vrstvě jílu a prkenná zábrana s košatinovou konstrukcí omazanou jílem. Na vrchu byla konstrukce ukončena zuby na způsob cimbuří. Vodorovnými trámy byla zpevněna i vnitřní strana hradby. Šířka hradební konstrukce se odhaduje na 7 m. Podél vnitřní linie opevnění vedla cesta, za kterou byla na vnitřní ploše zachycena hustá zástavba. Opevnění vedlo i podél zbývajícího obvodu. Hradiště zaniklo požárem, jehož stopy jsou patrné jak na sídelních objektech, tak na opevnění. Po zániku (patrně dobytí) koncem 6.století před n.l. již nebylo obnoveno, přesto bylo místo využito v době laténské, době  středohradištní i ve vrcholném středověku.

Dnes z hradby zbyl až 14 m široký val a v terénu lze identifikovat i mělký příkop. Dochovaná část opevnění se nachází především na jihovýchodní straně.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika