Velešice

Na mohutném terénním bloku nad levým břehem Cidliny se jižně od Vysokého Veselí prý dochovaly již téměř zaniklé pozůstatky hradiště. Tedy alespoň podle jednoho článku v odborné literatuře.

Plocha je na západě vymezena hranou nad nivou Cidliny, na které měla být vybudována hradba, která je dnes ve svém středním a jižním průběhu zastavěna obcí. Čela domů východního okraje návsi stojí na zbytcích meze, domnělého valu, před kterým probíhal měl probíhat vnější příkop. Ten je téměř zarovnán a v jižní části jím vede cesta. Ve formě ostré terénní hrany se dochoval v severozápadní části, kde se stáčí k východu. V severním průběhu je doře patrný úsek v délce 160 m na hraně srázu, který převyšuje nivu Cidliny o 20m. Ve skutečnosti se ale jedná o jednu stranu úvozu. Obloukem se poté měla hradba stáčet k jihu, tento úsek je zcela rozorán a je patrný jen jako 30 cm vysoká a 25 m široká vlna na poli. Hradba se poté údajně prudce stáčela zpět k západu. Celková šířka opevnění v severo-jižním směru by měla dosahovat zhruba 290 m. Východní část jižního průběhu fortifikace je rozorána, v západní části se dochovala v podobě meze. Takto vymezené území dosáhlo rozlohy zhruba 17 ha a jeho vnitřní plocha byla údajně dále členěna příčnými hradbami.

Obloukovitý val prý opevnil severozápadní, 1 ha velký prostor, kde patrně stála akropole. Před hradbou měl probíhat vnější příkop, ale do dnešních dnů se tato linie nedochovala. Druhá vnitřní hradba přepažovala celou plochu od severního obvodového opevnění k jižnímu. Rozdělovala plochu na menší západní a větší východní část. Její jižní část se dochovala v podobě terénní vlny. V místech příkopu vedla dnes již také zaniklá cesta.

Na hradišti zatím neproběhl archeologický výzkum a z povrchových sběrů pochází nálezy datované do eneolitu, doby halštatské, ze starší doby římské a nejvíce z raného středověku. Na ploše se předpokládá halštatský dvorec a stavba opevnění bývá hypoteticky kladena do raného středověku. Naprosto nejistá je ovšem existence jakékoli fortifikace v tomto prostoru. Za pozůstatky valů jsou označenu polní meze a části úvozů. Závěrem lze konstatovat, že hradiště v této poloze je nejisté a téměř nic nenasvědčuje jeho existenci. Lokalita je spíše pouze polykulturním sídlištěm, v případě halštatských nálezů lze sídliště považovat za výšinné.