mapa

Kraj: Ústecký
Okres: Děčín
Katastrální území: Benešov nad Ploučnicí

GPS: 50°44'33.069"N, 14°18'38.652"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 35081/5-3571

 

Národní kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 258



Benešov nad Ploučnicí

Benešov leží při vtoku Bystré do Ploučnice, údolím Ploučnice vedla cesta mezi Děčínem a cestou spojující Prahu s východním Saskem a Lužicí. Městečko vzniklo někdy okolo poloviny 13.století při kolonizačních aktivitách Markvarticů. První zaznamenaná písemná zmínka o městu pochází z roku 1311.

Není jisté, zda se ve 14. a 15.století v Benešově nacházelo nějaké panské sídlo, ústřední roli plnil nedaleký hrad Ostrý. Tzv. Horní zámek byl vystavěn v poslední čtvrtině 15.století jako pozdně gotické panské sídlo. Zapojil se do městského opevnění a lze ho považovat za městskou tvrz, či hrad. V písemných pramenech se poprvé připomíná v roce 1479. V letech 1522-24 byl objekt výrazně přestavěn, další úpravy probíhaly až do poloviny 16.století. Opravovat se muselo po požáru v roce 1571. Tzv. Horní zámek se skládá z hlavní dvoupatrové budovy, která je přiložena k severní městské hradbě a jednopatrové, samostatně stojící budovy přiložené v polovině 16.století k východní ohradní zdi. Celý areál od města i od tzv. Dolního zámku odděluje kamenná zeď. Hlavní budova má obdélný půdorys, ve třech rozích se k ní připojují věže. V severozápadním nároží stojí okrouhlá věž, která byla roku 1838 snížena. K jihovýchodnímu nároží stojí pozdější osmiboká schodišťová vížka a k severovýchodní části paláce byla kolem roku 1540 do prostoru příkopu přistavěna obdélná obytná věž. Nad příkopem se nachází branka s vpadlinou po padacím mostě. Okna zdobí kamenná ostěními, čelo pak nárožní armatury z tesaných kvádrů. Přízemí paláce je valeně klenuté, patra jsou plochostropá, většinu původních stropů zničily požáry. Střecha hlavní budovy je sedlová, od roku 1543 uzavřená renesančními štíty s bohatým tesaným dekorem.

V 1.polovině 20.století zde sídlila mateřská školka a v patrech městské museum. Ve 2.polovině 20.století část zámku sloužila jako sýpka místního JZD, později v přízemí fungovala truhlářská dílna. Stav objektu se, a nakonec zůstal zcela prázdný. V 80.letech hrozila přestavba na dům kultury, která naštěstí neproběhla. Od roku 1991 je zámek majetkem Národního památkového ústavu, díky kterému došlo ke kvalitním opravám a následnému zpřístupnění veřejnosti.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika