Bolina

Na terénní hraně, nad východní částí obce Bolina se nachází rozměrné tvrziště. Nejstarší zmínky o vsi pocházejí již z konce 13.století, patrně brzy na to nad vsí vznikla i tvrz.

Přibližně kruhovou centrální plochu ze tří čtvrtin lemuje příkop, který na vnější straně provází val. Obvodové opevnění chybí pouze na severní straně, kde terén prudce spadá do potočního údolí. V těchto místech ale původní terénní situaci značně změnila těžba kamene. Nachází se zde lom, který odlámal snad až 30 m širokou plochu, Podle podoby fortifikace v místech hrany lomu, lze předpokládat, že minimálně příkop se nacházel i na této straně. Také vlastní ohrazená plocha je výrazně poškozena, především v důsledku planýrovacích úprav okolí drobné kaple z roku 1884, jež zaujímá střed tvrziště. Ohrazená plocha je oproti dnu příkopu zvýšena o cca 1,5 m. Převýšení koruny vnějšího valu oproti dnu příkopu kolísá od 1,5 do 5 m. Val má nejvýraznější rozměry v severovýchodní části obvodové fortifikace, která probíhá v poměrně strmém svahu. Podél jihozápadní strany obvodové fortifikace probíhá hluboký úvoz s dosud využívanou polní cestou, která v těchto místech výrazně změnila profil valu.

Vzhledem k terénní konfiguraci nelze vyloučit, že tento zářez mohl využít příkop (příkopové ohrazení by tedy v těchto místech bylo dvojité). Koruna valu se totiž nachází na stejné niveletě jako navazující povrch terénu za úvozovou cestou. Především s ohledem na existenci rozměrného valu podél severovýchodní a jihozápadní strany, lze oprávněně předpokládat podobnou zdvojenou bariéru i podél jižní a jihovýchodní strany. Pokud by se zde další obranný prvek nenacházel, případný útočník by se lehce dostal až nad příkop, a měl by tak celou vnitřní plochu přímo před sebou. Ostatně kontreskarpová strana úvozu vykazuje znaky dvou fází. S touto linií lze patrně spojit i nedávno „zaslepený“ příkopovitý útvar, který se nachází v jihozápadním sousedství tvrziště.