Boršov

Na menším výběžku Hřebečovského hřebenu se nacházejí sporé a výrazně poškozené pozůstatky hradu.

Stavitelé využili výběžek terénu, který je modelován více než 150 m vysokým terénním zlomem na východní straně a strmým erozním zářezem s drobnou vodotečí na straně jižní. Přístupná je pouze strana severozápadní, kde terén pozvolna stoupá. Šíjový příkop vedoucí přístupovou stranu přetnul a zůstalo dobře hájitelná plocha trojúhelníkovitého půdorysu. Vnitřní plocha má rozměry 45 m v na čelní straně a postupně se zužuje, podélná osa dosahuje 32 m. Poměrně malé staveniště tak muselo být doplněno hospodářským zázemím na severozápadě, ale stopy v terénu se po něm nedochovaly. Příkop měl původně délku 60 m a šířku od 14 -19 m, na severovýchodě je ale zasypán. Na vnější straně se za příkopem nacházel násep, dnes z něj zbylo jen malé poškozené torzo, patrné především ve střední partii. Ve vzdálenosti 20 m probíhal ještě vnější příkop, ten je ale zasypán, zbyla z něj pouze 40 m dlouhá mírně snížená plocha na západní straně. Vnitřní plocha hradu je zplanýrována a stojí na ní mohutné stožár elektrického vedení. Archeologicky byla zachycena okrouhlá věž v severozápadním cípu vnitřní plochy, znám je pouze vnitřní rozměr 3,5 m.

Stavba hradu je uvažována v poslední čtvrtině 13.století. Jako sídlo zemského škůdce byl v někdy v letech 1285-86 dobyt královským vojskem. Sporé nálezy ze 14.století naznačují, že byl ještě nějakou dobu osídlen, z písemných pramenů však mizí.