Červená Hora

V cípu ostrohu nad výrazným meandrem Úpy, se mezi obcemi Červená Hora a Slatinou, nachází zříceniny hradu Červená Hora. Hrad je v písemných pramenech poprvé zachycen k roku 1291. V roce 1421 odolal husitům, ale roku 1427 již obležení skončilo dohodou o opuštění hradu, který byl následně vypálen a pobořen.

Hrad má podlouhlou dispozici, v čele se nachází široký příkop, který je ale hlavně v severní části poškozen odebíráním materiálu pro stavbu silnice, která hrad lemuje po celé severní straně. Za příkopem se nachází pouze 20m dlouhé předhradí s drobnou sníženinou v západní části. Ukončeno je valovitým útvarem nap širokým příkopem, který jej odděluje od jádra.

Jádro hradu je protáhlé a směrem k opyši se mírně rozšiřuje. V čele se nachází čtvercový prostor s valovitým pozůstatkem hradby podél čelní a jižní strany (severní strana je evidentně sesutá. V prostřední části jádra se nachází příčná zahloubenina v jejíž severní části se nachází zdivo budovy, které bylo odkopáno. Patrně se jedná o minimálně dvouprostorovou budovu, která stála napříč jádrem a ze které se dochovala pouze severní část. Následuje členitá střední část, kde se dochoval kus jižní obvodové hradby, na které je patrný výběh zdiva budovy, která k ní přiléhala. Následuje výrazný, příčný valovitý útvar, který je na jihu ukončen homolovitou vyvýšeninou, snad pozůstatkem věže. Poslední částí jádra je snížená plocha o rozměrech 20x25m, kterou po obvodu vymezuje val po obvodové hradbě. Zadní obvod je uprostřed zalomen v tupém úhlu. Pod hranou, ve svahu se nachází terasy, snad pozůstatek parkánu, který hrad obíhal. Ještě níže ve svahu probíhá obloukovitý příkop a vyházeným vnějším náspem. Na severní straně je patrný až k silnici, která jeho severní část zcela setřela. Na jihu se stáčí k východu a v jižním svahu zaniká.

V nedávné době byla vyslovena hypotéza o existenci části obléhacího opevnění, terénním průzkumem však bylo zjištěno, že se jedná o mylnou interpretaci odvalu lomu na kámen z doby stavby silnice.