Červenice

V úzkém cípu ostrohu nad tokem Váhovky (Malé Hostačovky) se v zalesněné poloze rozkládají pozůstatky téměř zaniklého hradu. Hrad není znám z písemných pramenů, dobu jeho existence klade nevelký archeologický výzkum do 13.století. V té době, do zániku v roce 1278 existoval v nedalekém Vilémově klášter, s nímž bývá hrad spojován. Mohlo se také jednat o kolonizační opěrný bod.

Hrad zaujal samotný cíp ostrohu vedoucího severo-jižním směrem, ukončeného vystupující skálou. Na jihu je ostroh ukončen téměř kolmou stěnou, prudké srázy padají k vodoteči podél západní i východní strany. Přístupná je pouze strana severní, kterou zajišťoval zhruba 60m od jádra vzdálený příkop s vnitřním valem (náspem). Tato opevňovací linie někdy bývá hypoteticky ztotožňována s opevněním staršího hradiště, do kterého byl posléze vestavěn hrad. Příkop s valem přetíná ostroh v místech, kde je již po stranách svah pouze pozvolný a fortifikace již po svazích nepokračuje. Příkop i val jsou největší na východní straně a směrem k západu se zmenšují, až zcela zanikají. Zánik na západní straně patrně souvisí s existencí lomu na kámen. Příkop s valem, v tomto případě pravděpodobně pouze s náspem je patrně pouze symbolické ohrazení předhradí, s minimální fortifikační hodnotou, který mohl případné dobyvatele pouze na nedlouhou dobu zdržet. Na koruně náspu se snad tyčila palisáda, spojovat ho ale se starším hradištěm se jeví jako krajně nepravděpodobné.

Jádro hradu opevňují dva pásy příkopů s vnějšími valy. První z valů vede do půlkruhu a především na západní straně sbíhal hluboko po svahu. Vnitřní val vedl téměř okolo celého jádra, snad jen v jižní a jihozápadní části nebyl nutný. Situaci zde ale pozměnil lom na kámen, který odtěžil celou západní stranu opevnění, včetně téměř třetiny jádra. Samotné jádro má podlouhlý tvar severo-jižního směru, se sníženinou podél východní strany. V čele jádra se nachází zhruba kruhová vyvýšenina o průměru asi 4m, která bývá spojována s destrukcí věže. Na jižním konci jádra vystupuje skála.