Červenka

V severní části oppida Hrazany se nachází výrazný vrch Červenka, který na sobě nese pozůstatky opevnění. Jeho interpretace je stále předmětem diskuze.

Vrcholová část má tvar pravidelného trojúhelníka. Okolo ní je výrazný příkop, na který navazuje vysoký val. Hned za ním probíhá další příkop, který už nevede okolo západní strany, neboť terén zde strmě klesá do údolí Vltavy. Hned za ním se nachází další druhý mohutný obvodový val. Na západní straně se na obou koncích stáčí nad sráz a uprostřed této strany není patrný. V severní části se napojuje na starší val keltského oppida. Vnitřní val vytváří v jihozápadním a jihovýchodním cípu plošinky připomínající bašty. Vnitřní plocha je plochá bez známek po zástavbě. Severně od opevnění se nachází plošina se stopami malého oválného opevnění.

Směrem dál na sever se nachází ještě několik dalších přepažení úzké ostrožny, z nichž některé jednoznačně patří keltskému oppidu. Další přísluší předsunutým prvkům hradu Ostromeč. Ještě dále na sever se nachází i vícenásobné vysunuté opevnění hradu Ostromeč.

Teorie nad interpretací opevnění na Července jsou dvě hlavní. Podle první se jedná o předsunutou baštu vybudovanou při šternberských stavebních aktivitách na Ostromeči. Druhá varianta říká, že se jedná o součást obléhacích prací z let 1435, či 1471, kdy byl obléhán hrad Ostromeč ležící 600m severně od Červenky. Především při neúspěšném obléhání z roku 1471 je stavba příkopů a bašt doložena i písemně. Další méně uvažovanou variantou je spojení tohoto opevnění s písemně doloženým sídlem Hradnice, či Hrádek v pokročilém 14.století.

Teprve při důkladném zaměření v roce 2021, které jsme realizovali pro potřeby publikace knihy o obléhání jsme jednoznačně pochopili důvod stavby této fortifikace. Jedná se o předsunutou baštu hradu, která sloužila především ke kontrole přístupové cesty, proti které se natáčí svým "břitem" a zároveň blokovala nebezpečnou výšiny, ktará by byla výhodná pro obléhací aktivity.