Drábské světničky

V severozápadním cípu rozsáhlého skalního bloku Hrady se starším hradištěm se nachází rozsáhlý skalní hrad nazývaný Drábské světničky. Podle archeologických nálezů zde nejstarší hrad stál již ve 13.století. Za husitských válek byl obnoven a sloužil patrně jako podpora vedlejšímu Valečovu, brzy po husitských bouřích zanikl.

Hrad zaujal sedm sousedících skalních bloků, které byly propojeny můstky v různých výškových úrovních. Vstup vedl od jihovýchodu po schodišti skrz branku, kterou chránila roubená věž. U vstupního prostoru se nachází jediný fragment zdiva pojený vápennou maltou. Za vstupem se nachází prostora mezi skalami, která byla zvětšena odtesáním částí skal. Plnila funkci nádvoří a hlavní křižovatky cest k dalším částím hradu. Na korunách skal se tyčily roubené a snad i hrázděné stavby, po kterých zůstalo velké množství záseků, základových žlabů a draží. V některých úsecích byly na skalách zbudovány ochozy.

Dodnes lze ve skálách registrovat 30 vytesaných prostor, ze kterých 18 je samostatných světniček přístupných vytesaným vstupem. Jedna ze světniček v zadní části plnila funkci kaple. Po stranách měla tesané lavice a v přední části ze skály vytesanou oltářní mensu vyvýšenou na třech schodech. Místnost vedle snad plnila funkci sakristie. Hlavní obytná část hradu se nacházela na zadním nejlépe chráněném skalním bloku. Zde stála snad dvoukřídlá budova a před ní se nacházelo menší nádvoří. Jižní skalní blok nazývaný Sloup stojí v místech, které byly nejvíce ohrožené a plnil funkci štítu. Do tohoto bloku byla vytesána čtverhranná světnička nejasné funkce, která je přístupná otvorem ve stropě. Osvětluje jí okénko a z podlahy vybíhá směrem dolů 4,5m dlouhá prohlubeň osvětlená dalším okénkem. Na nejvyšším místě hradu se nacházela obdélná věž nastavěná na vrcholku skály a vedlejší skalce. Ke hradu patřily i prostory před skalními bloky, které plnily funkci příhrádku a v době nebezpečí příkopu.

Dnes je hrad přístupný dřevěným vstupem a schodištěm původního vstupu. Skalní bloky jsou propojeny množstvím dřevěných a železných můstků a schodišť. V posledních letech ale vlivem výrazného a neregulovaného návštěvnického provozu dochází k významné degradaci památky, dalším problémem je nedodržování horolezeckého řádu. Lezení na kulturní památku je zakázáno, ale není horolezci dodržováno.