Hasištejn

Rozsáhlé zříceniny hradu jehož počátky vedou až do raného 14.století stojí na skalnatém ostrohu nad Prunéřovským potokem.

Hrad zaujal místo cípu většího ostrohu modelovaného údolím toku menší vodoteče, který pod ostrohem vtéká do Pruněřovského potoka, jehož tok převyšuje až o 145m. Přístup ke hradu vedl od severu, tímto směrem se terén mírně zvedá. Hrad zaujal místo skalnatého cípu, který byl od navazujícího terénu oddělen mohutným příkopem s vnějším valem. Val se na východní straně obloukovitě stáčí k jihu a vede podél celé východní strany až ke skalnímu hřebínku na jihozápadě pod jádrem hradu. Původně snad příkop vedl i podél větší části západní strany, později zde byl zbudováno předhradí s rozsáhlým sklepem v místech příkopu. Především ve východním průběhu valu se nachází zbytky nasucho kladené zdi, která zmátla starší badatele, kteří ji považovaly za zbytky tzv. kyklopské zdi pocházející ze staršího hradiště, který měl hrad předcházet.

Nejstarší jádro hradu zaujalo místo vyvýšené místo na skále a vstup do něj vedl nedávno identifikovanou branou v místech, kde se dnes nachází pozůstatky složitější bašty východně pod bergfritem. Věž stojí na nejvyšším místě hradu. Jedná se o okrouhlý mohutný bergfrit obtáčený obloukovitě vedenou hradbou. Ta vymezovala severo-jižním směrem podlouhlé jádro, které končilo u skalního útvaru na jihu. V jižní části jádra se nacházel věžovitý palác, na jihovýchodní straně z hradby mírně předstupuje kněžiště kaple s dobře dochovaným jedním polem křížové klenby. Druhý, ve zbytcích dochovaný palác se dochoval při západním průběhu hradby jádra. Jádro bylo podél severní, východní a jižní strany obklopeno parkánem, do kterého na severní straně vedla brána a zhruba uprostřed východní strany byl vybaven polookrouhlou dovnitř otevřenou baštou. Nacházel-li se parkán původně i podél západní strany nad domnělým příkopem není jisté. Další vstup do jádra hradu (používaný dodnes) se nachází z prostoru dolního hradu v jižní části západního průběhu hradby jádra. Za bránou se nachází nejnižší místo celého jádra.

Při přestavbě hradu, v 1.čtvrtině 15.století, byl kladen velký důraz na obranyschopnost. Vystavěn byl dolní hrad, snad v místech staršího příkopu, parkán byl vybaven dvojicí bašt. Severovýchodní bašta má složitější půdorys, vznikla totiž v místech starší brány. Druhá nově postavená bašta je polookrouhlá a byla zbudována přímo pod kaplí na menším skalním výchozu. Jedná se o nepravidelně polookrouhlou baštu přistavěnou k vnější straně parkánové hradby. Bašta má tři patra a je vybavena devíti velkými střílnami. Kromě střílen se ve spodním patře nachází pěkně dochované kamenné koryto, které prostupuje zdí a ústí do příkopu. Zdá se, že se nesloužilo k odtoku vody, ale jednalo se o obranný prvek, snad ke shazování výbušného materiálu. Jižní palác byl vybaven schodištní vížkou.

Čelní příkop překonává most do brány dolního hradu. Před příkopem probíhá mohutný val, ve kterém se nachází další brána, která však byla přestavována i v moderní době a není jasné její stáří. Východně od ní se na vrcholu valu nachází jakási stavba ne zcela jistého účelu. Mírně vyvýšený prostor před hradem zaujalo rozsáhlé valové opevnění s ne zcela logickým průběhem mohutných valů. V čele před čelním valem probíhal příkop. Čelní val byl na východní straně v prostoru dnešní přístupové cesty vybaven kamennou bránou doloženou nedávným archeologickým výzkumem. Hlavní stavbou tohoto prostoru je dodnes dobře dochovaná věž, zhruba oválného půdorysu s jedním zalomením, které část dřívější literatury mylně považovala za břit. Prostor mezi předsunutým opevněním a vnějším valem hradu byl zastavěn a dodnes se reliéfně dochovaly stopy několika budov, patrně se jednalo o hospodářské zázemí hradu.

Hrad je celý zpřístupněn a bergfrit po výrazných úpravách a dostavbě nejvyššího patra v minulém století slouží jako rozhledna.