Hengst

Nedaleko hradu Třemšína na severním konci Třemšínského hřebenu se nalézají zbytky opevněného objektu. V literatuře nebyla zachycena žádná zmínka a není známo ani původní jméno tohoto hrádku. Pomístně se mu říká též Henkšt, či Kobylí hlava.

Jádro opevnění se skládá z pahorku a přilehlé plochy jižně pod ní. V nejvyšší poloze stál čtvercový objekt o délce hrany necelých 8,5m. Pozůstatkem po zděné podezdívce?, která byla patrná ještě v 19.století je dnes valovitý útvar okolo deprese v jeho středu. Okolo pahorku probíhá příkop s vnějším valem, který má nepravidelně oválný tvar. Obepíná i 20x10m velký zarovnaný prostor jižně pod pahorkem. Vnější opevnění je v severozápadním cípu v délce 9m přerušeno. Zdá se že nebylo nikdy dokončeno, ale vzhledem k výrazným úpravám celého areálu za Salmů v 19.století se může jednat i o zasypanou část.

Pro možnost, že zde opevnění nebylo dokončeno mluví to, že tento úsek je přírodou nejlépe chráněn a tudíž jej stavitelé mohli nechat až nakonec. Pro zasypání během salmovských úprav naopak může hovořit to, že je tato plocha poněkud vysunuta na samém závěru ostrožny a je z ní nejlepší výhled do okolí. Při parkových úpravách byly patrně zřízeny i tři přechody přes příkop na východní a jihovýchodní straně. Příkop je na východní straně mělký.

Hengst mohl být podřízen jen 2,2km vzdálenému velkému hradu Třemšínu. Snad sloužil k ochraně cesty z Třemšína do Rožmitálu, která probíhá nedaleko pod ním. Další z interpretací funkce opevnění říká, že se jednalo o opevněný post podléhající teslínskému probošství Ostrovského kláštera, případně mohlo sloužit k ochraně blízkého hutnického sídliště. S opatrností je nutno vážit možnost, že se jedná o předsunuté opevnění hradu Třemšína, neboť vzdálenost je značná a takovéto opevnění nemohlo zabezpečit severní stranu hradu Třemšína.