Homole (okr.PZ)

Zaniklý opevněný objekt na výrazné skalní ostrožně nad pravým břehem Vltavy.

O objektu se nedochovaly žádné písemné údaje. Ostroh nad vtokem Ohrobeckého potoka do Vltavy je nad toky převýšen o 110 m nad potokem a o 130 m nad řekou. Cíp ostrohu je na západní straně vymezen velmi strmým srázem nad Vltavou, sevrovýchodní strana spadá podobně prudce do údolí Ohrobeckého potoka. Jižní stranu vymezuje výrazná erozní úžlabina směřující západním směrem k Vltavě. Její východní ukončení využili stavitelé hradu pro bázi šíjového příkopu. Šíjová část příkopu je hluboká až 5 m oproti vnější straně a dosahuje šířky 35 m při délce 60 m. Na východní straně vyznívá ve svahu, na západní straně pokračuje přirozená úžlabina. V příkopu lze pozorovat segmenty postupného odsekávání skály, nejlépe se dochovaly na západní straně. Zhruba uprostřed se nachází neodtěžená nájezdová rampa, jasný důkaz nedokončenosti opevněného objektu. Na vnitřní straně příkopu se tyčí uměle nasypaná terasa, někdy vykládaná jako pozůstatek zřícené věže. Spíše jde ale o věž nedostavěnou. Středový vkop na vrcholu je pozůstatkem staršího archeologického výkopu z počátku 70.let 19.století. Tento útvar, který se tyčí do výšky 13 m nade dnem příkopu kdysi zmátl starší archeology, kteří jej považovali za mohylu. Využitelná plocha, kterou šíjový příkop vymezuje, dosahuje pouhých 0,14 ha. Na délku měří 90 m, ale v některých úsecích má šířku pouhé 4 m. Pod cípem ostrohu k soutoku klesá skalnatá úzká opyš. Vnitřní plocha nenese stopy zástavby, navíc její severní část je poškozena stavbou rozměrné platformy pod bývalým sloupem elektrického vedení, který, ač nevyužíván stále lokalitu hyzdí.

Lokalita lze podle své podoby celkem bezpečně považovat za vrcholně středověký hrad, který nebyl dostavěn. Pro variantu nedostavěného hradu svědčí především podoba příkopu, kde se nachází neodtěžená nájezdová rampa a několik segmentů postupně odstraňované skály, z nichž některé by musely být jednoznačně odstraněny. Další argumenty pro nedokončenost jsou jen nepřímé, jde o minimální počet nálezů datovatelných do vrcholného středověku a o absenci stop po zástavbě. Vrcholně středověký hrad ale patrně nebyl prvním objektem v tomto prostoru. Vzhledem k velkému počtu nalezených artefaktů ze středního eneolitu a pozdní doby bronzové lze předpokládat, že se v této exponované poloze nacházelo menší pravěké hradiště. To však vlivem stavby hradu zaniklo.