Hrad v Královské oboře v Bubenči

Dochovaný novogoticky přestavěný hrad na hraně hřebenu nad Stromovkou. Hrad se poprvé zmiňuje roku 1319. Za jeho stavitele se pokládá Přemysl Otakar II., který ho založil spolu s Královskou oborou. Hrad příslušel k Pražskému hradu, proto se o něm mnoho písemných údajů nedochovalo.

Poloha hradu nebyla z obranného hlediska vybrána nejlépe. Nebyl postaven na konci ostrožny, ale na jejím počátku. Na severní straně předstupoval před zeď obory a na východě s ní lícoval. Jednodílný hradní areál měl podélný, na západě polookrouhlý a na východě pravoúhlý půdorys. Předpokládá se, že hrad původně zajišťoval i příkop. Dnešní situace je zcela jiná, především západní strana je domodelována nasypáním terasy. Hlavní budova byla dvouprostorová.

Hrad byl radikálně přestavěn za Vladislava Jagelonského. Stavbu prováděla huť Benedikta Rejta v letech 1495-96. Postavili zděný arkádový ochoz, nakoso postavenou schodišťovou věž v západním nároží a dochovaná okna. Schodišťová věž v té době zřejmě výšku arkád nepřevyšovala.

Za Rudolfa II. byl arkádový ochoz obezděný či nahrazený do dneška dochovaným.

Koncem 18.století byl označen jako pustý, až byl v letech 1803-21 novogoticky přestavěn. Jednalo se o jednu z nejstarších romantických přestaveb v české architektuře. Při této přestavbě byly stmeleny i budovy hradního příslušenství a okrouhlé věže na sever od jádra. Na vedutě Prahy z doby okolo roku 1538 jsou vyobrazeny tři vysoké věže. Na pozdějším Vratislavském prospektu Prahy z roku 1562 jsou také, ale již ve snížené podobě.