Chvatěruby

Zříceniny hradu, částečně přestavěného na zámek nad pravým břehem Vltavy. Z Chvatěrub se psal již Rudiger v letech 1219-22. Již tehdy zde pravděpodobně stálo panské sídlo, neznámé podoby. Hrad se nejspíše poprvé připomíná roku 1366.

Hrad byl postaven na nevýrazné, na konci skalnaté ostrožně. Za nevýhodnou polohu vděčí pravděpodobně tomu, že se vyvinul ze staršího dvorce. Jádro hradu, tvořené zadní a přední částí, opevňoval široký šíjový příkop, kterým dnes vede cesta. Dodnes se dochovalo ohrazení zadní části jádra. Na jižní straně je vedeno obloukovitě, na severu je rovné. V jeho jihovýchodním nároží stála čtverhranná stavba, ze které se dochovala část zdiva a valeně zaklenutý suterén.

Roku 1467 hrad dobyl Jiří z Poděbrad. V poslední třetině 15.století byl pozdně goticky přestavěn. Až donedávna se dochovala na jihovýchodě dělostřelecká bašta z této přestavby. Byla však barbarsky přestavěna na rodinný domek.

Jan z Valdštejna nechal po roce 1567 hrad přestavět na renesanční zámek. Zámek nahradil přední část jádra. Ve zdivu čela zámku nad šíjovým příkopem jsou do úrovně suterénu značné části gotického zdiva. Ten byl již opuštěný silně poškozen za třicetileté války.

Až Kryštof Karel Voračický z Paběnic nechal zdevastovaný objekt po roce 1699 obnovit a barokně upravit. V roce 1717 bylo vybudováno nové obytné patrové křídlo. Přitom byla zlikvidována většina původního opevnění. Kvůli finančním potížím však nebyly stavební práce dokončeny, nový trakt byl pouze provizorně zastřešen. Po roce 1752 byla tato část zámku ponechána svému osudu. Část zpustlé zámecké stavby se v roce 1817 zřítila.

Na předhradí stojí kostel sv.Petra a Pavla, který je již z 1.poloviny 13.století.