Kager

V samém cípu ostrohu s pravěkým hradištěm se nachází silně poškozené pozůstatky vrcholně středověkého hradu. Údolí potoků Malá a Velká Libava ohraničují ostroh z jižní, západní a severní strany. Před hradem se na ostrohu rozkládá dvoudílné hradiště z doby bronzové, jehož akropole se nacházela na nejvyšším místě ostrohu. Jeho opevnění se sice soustředilo především na rovnou jihovýchodní stranu, ale vedlo po celém obvodu. Nelze s jistotou říci, zda byl do opevněné plochy hradiště zahrnut i severozápadní cíp ostrohu, podle dochovaného průběhu opevnění na západní a severovýchodní straně a podle terénu lze předpokládat, že spíše ne. Podobný, jen o málo menší ostrožnovitý výběžek na jihozápadní straně hradiště byl také z opevnění vynechán.

Když byl středověký objekt v cípu ostrohu budován byl patrně nejdříve vyhlouben příkop, a zemina z něj nasypána jako vnější násep. Průběh příkopu je obloukovitý, stranově obrácený oproti pravděpodobnému vedení původní hradištní opevňovací linie. Samotné jádro hradu je výrazně poškozeno lomy.

Na ploše hradiště byla v 1.třetině 13.století provedena lokace města, patrně pokus o založení Kynšperka na základě dochované informace o privilegiu Václava I. pro klášter premonstrátek. Z tohoto pokusu, který patrně netrval příliš dlouho, na hradišti zůstalo 15 pravidelně rozmístěných terénních depresí. Jedna z nich byla archeologicky prozkoumána a vyšlo najevo, že se jedná o pozůstatek požárem zaniklé zemnice. Nálezový fond je nápadně chudý, z čehož lze usuzovat na krátké trvání zdejšího osídlení. Zemnice byly stavěny podél cesty, která směřuje směrem k cípu ostrohu. Lze spekulovat, že stavba hradu pochází z téže doby. Hrad patrně nebyl stejně jako město dostavěn, na poškozené ploše chybí jakékoli pozůstatky opevnění na severní a západní straně, kde by vzhledem k tvaru terénů muselo být.

Spojování historicky doloženého hradu Kager s touto lokalitou se zdá býti minimálně problematické. Situaci může naznačit jen archeologický výzkum. Jméno Kager je v letech 1352 a 1355 doloženo predikáty, opět se objevuje v predikátu v letech 1427 a 1444. Vzhledem k tomuto časovému zařazení se spíše nezdá, že zdejší sídlo bylo tímto Kagerem.