Kapucín

Při silnici mezi Petrohradem a Lubencem se kousek před odbočkou na Ležky zvedají mohutné skály zvané Kapucínské. Název Kapucín skálám dal výrazný skalní útvar na samém vrcholu. Skály ohraničují plochu z jihozápadní a jižní strany, od severu je vrcholová plošina přístupná velmi strmým svahem. Převýšení vrcholové plošiny skal nad údolím, kterým vedla stará zemská stezka, činí až 85m.

Skála Kapucín se nachází v nejjižnějším cípu příkopem a vnějším valem ohraženého prostoru. Příkop ohrazuje plochu o rozměrech přibližně 27x23m a vede do oblouku. Vnitřní plocha se dnes nachází 3,5 - 4,5m nade dnem příkopu, který dosahuje šířky okolo 9m. Na jeho vnější straně ho lemuje val s výškou až 1,5m a šířkou až 8m. Na západní straně je příkop i val poškozen cestou zřízenou patrně pro těžbu dřeva. Vnitřní plocha se přimyká k bizarním skalním útvarům v čele se skálou Kapucín. Tyto útvary jsou výsledkem postupného zvětrávání a odnosu hrubozrnné žuly při tzv. exfoliaci, což je postupné "odprýskávání" mírně prohnutých povrchových desek horniny při působení zmrzlé vody.

Z místa patrně nejsou známé žádné archeologické nálezy, které by mohly pomoci při datování, které se někdy uvažuje i do pravěku. Dnešní podoba je však jednoznačně vrcholně středověká, její pravěký předchůdce je velmi nepravděpodobný.