Karlštejn

Dochovaný hrad na vápencovém skalním výběžku nedaleko levého břehu Berounky. Hrad byl založen roku 1348 (tradováno, leč nedoloženo) a první zmínka o něm pochází z počátku 50.let 14.století. Původně se mělo jednat o místo rozjímání Karla IV., ale postupně se účel hradu měnil, až se nakonec stal místem uložení českých a říšských korunovačních klenotů.

Hrad založený na výběžku Kněží hory byl od předhradí oddělen mohutným do skály vysekaným příkopem. Nad ním se nachází parkánová hradba, následovaná hlavní hradbou. Za ní se nachází velká věž, která zabírá většinu plochy čela. Její 6m široká čelní zeď bez jediného otvoru chrání budovy za ní. Ty jsou za ní podélně seřazeny na skalních terasách. Na nejnižší terase stojí purkrabství a od něj se opevnění stáčí po skalním hřebeni k jihozápadu, až je ukončeno u podkovovité studniční věže. Západní údolí pod hradem uzavíraly dvě od hradu sbíhající hradby. Čelní stranu nad příkopem, západní a jižní stranu obíhá parkán. Obklopuje i purkrabský dvůr, kde z něj vystupuje opevnění vedoucí k studniční věži. Vstup vedl od severozápadu, po mostě přes příkop skrz věžovitou bránu do opevněného příhrádku. Poté cestou mezi hradbami ve svahu až k další věžovité bráně do nádvoří s věžovitým purkrabstvím.

Vnitřní hrad měl tři výškové úrovně. Spodní část zaujímal podlouhlý plochostropý palác o délce 46m. Na východní straně ho zakončuje polookrouhlá věž a těsně před ní se k severu napojuje mladší příčné křídlo. Ve střední části volně stojí Mariánská věž. Padací můstek jí spojoval s druhým patrem paláce a druhý vedl z ochozu západní hradby. Z jejího vnitřního zařízení vyniká zejména křížově zaklenutá kaple sv.Kateřiny a sál později upravený na kostel Panny Marie. Z druhého patra vedl krytý můstek do samostatného opevnění velké věže. Schodišťový přístavek umožňoval pohodlný přístup do druhého patra s kaplí sv.Kříže, nejdůležitější prostory hradu. Tato kaple je jednou z největších památek evropského středověku. Je zaklenuta křížovou klenbou a bohatě zdobená polodrahokamy, zlatem a deskovými obrazy mistra Theodorika. Za pozlacenou mříží, která ji dělila na dvě části, byly uloženy české a říšské korunovační klenoty. Na vrcholu věž obíhal cimbuřím lemovaný ochoz. Hrad byl roku 1422 neúspěšně obléhán pražskými husity. Z tohoto obléhání se na okolních vyšších kopcích dochovaly pozůstatky obléhacích prací. V pozdní gotice bylo přestavěno purkrabství a později byl změněn i přístup do hradu. Nová přístupová cesta vedla po dně čelního příkopu a do opevnění se vstupovalo nízkou bránou. K ní bylo přistavěno obydlí kanovníků.

V letech 1578-97 byl hrad renesančně přestavěn. Roku 1646 ho vyloupili Švédové. Hrad postupně chátral, oživení zájmu o něj přinesl až romantismus 19.století. V letech 1888-1897 byl výrazně puristicky restaurován a dostal dnešní nepůvodní podobu. Tato restaurace podle projektu F.Schmidta dopracovaná a vedená J.Mockerem nebyla příliš šťastná. Zanikla velká část purkrabství, zbořeny byly brány a na jejich místě postaveny nové. Utrpěly exteriéry a značně se změnila celková podoba hradu.