Klečkov - Nový hrad

Nad meandrem Bělé, v cípu klesajícího ostrohu u obce Osečnice, se vypíná rozměrný hrad nazývaný Klečkov. Podle písemných pramenů zní jeho správný název Nový hrad. Hrad vyplnil celou plochu cípu ostrohu, která je mírně vyvýšená nad úzkým sedlem, po kterém vede jediný schůdný přístup. Je trochu s podivem, že velmi pozdě postavený hrad zaujal tuto polohu, protože ostroh je na všech stranách převýšen blízkými vrchy a proto se z fortifikačního hlediska daná poloha zdá jako nevýhodná.

Hrad byl založen po roce 1398, což z něj dělá jeden z nejmladších hradů na našem území. Hrad měl sloužit jako správní centrum rychmburského a skuhrovského zboží. Za husitských válek hradem disponovala katolická strana, v roce 1440 byl obléhán, ale podle písemných pramenů se podařilo dobýt pouze předhradí a jádro hradu odolalo. Díky těmto událostem, bylo s obléháním spojena nedaleká lokalita na k. ú. Osečnice. Je ale více důvodů toto menší opevnění, které se nachází vysoko nad Klečkovem, nepovažovat za obléhací opevnění. Nedávno byla navržena možnost blízkou lokalitu považovat za předsunutou baštu Klečkova, ale ani to není na základě podrobného průzkumu pravděpodobné, zřejmě se jednalo o samostatná starší panské sidlo. Nový hrad se v roce 1495 připomíná jako pustý.

Hrad zaujal cíp ostrohu a předhradí sníženou šíji, celková délka hradu dosahuje 240 m. Přístupný je od západu, zbylé strany jsou poměrně strmé. Nejprve je příkopem vyděleno první poměrně úzké předhradí, poté následuje další příkop a druhé předhradí. Po dalším příkopu se plocha ostrohu rozšiřuje a zde se nachází vlastní jádro hradu. Jádro bylo v jižním, sníženém konci vybaveno studnou, či cisternou. V nejvyšší části se nacházejí relikty patrně hranolové věže, zbylé relikty jsou spíš nejasné, rozlišit lze spíš jen celky (horní hrad a jeho parkán, příhrádek, dolní a střední část). Jednou z části tzv. dolního hradu je vysunutá bašta V nedávné době byl pomocí detektorové prospekce zachycen vodovod, který k hradu sbíhal od severozápadu.