Kolín

V severozápadním cípu historického jádra a zároveň městského opevnění Kolína se nachází přestavěné pozůstatky hradu.

Za husitských bouří byl vypálen dominikánský klášter v cípu městského opevnění a na jeho místě byl v roce 1437 postaven hrad nazvaný Lapis refungii. Název se však neujal. Hrad vyplnil prostor opevněný starším městským opevněním a zabral i část městského parkánu. Hlavní budovou byl rozměrný palác, přiložený kratší stranou k městskému parkánu, ke kterému na této straně přiléhal čtverhranný rizalit. Další křídlo vzniklé možná ze starších klášterních budov od paláce oddělovalo úzké nádvoří, které končilo na straně nad řekou u polookrouhlé věže městského opevnění. „Klášterním“ křídlem vedla i branka do města. Doloženy jsou i příkopy navazující na městský příkop. Samostatně stála čtverhranná vodní věž, která byla s hradem propojena můstkem nejasného stáří.

Okolo přelomu 15. a 16.století byl pozdně goticky přestavěn a zvětšen o hospodářkou část na západní straně, až k částečně dodnes dochované bráně městského opevnění (nejedná-li se o bránu hradní, umožňující přístup do vnější části hradu). K ní byla přiložena budova, ze které se dochovala menší část obvodového zdiva.

Po polovině 16.století byl hrad přestavěn na renesanční zámek a v západní části byl zbudován pivovar. Další přestavba zámku následovala v baroku. Zkázu pro severní část hradu přinesla stavba železniční trati v letech 1842 - 45.