Kost

Zachovaný hrad na pískovcové skále v údolí Klenice. Hrad byl postaven v nevýrazné poloze na skále uprostřed rozměrného údolí říčky Klenice. Založen byl patrně před rokem 1349 Benešem Z Vartemberka.

Do hradu se vcházelo patrně od severu a jediným jistým pozůstatkem této nejstarší fáze je čtverhranná obytná věž v severozápadním nároží jádra. Věž je postavena z lomového kamene a má zkosenou nárožní stranu.

Po roce 1370 byl hrad radikálně přestavěn. Prostor původního přístupu byl odlámán a nově se do hradu vstupovalo cestou vedoucí okolo skály s hradem. Jádro mělo lichoběžný obrys se zkoseným jihovýchodním nárožím. V něm se tyčí velká obytná věž lichoběžníkovitého půdorysu. Má pět pater, přičemž spodní byly od počátku míněny jako sýpka. Nejvyšší patro s velkými okny a prevétem vzniklo v závěru této stavební fáze. Obsahuje stavebně náročný a zdobný trezor. Palác zaujal větší část západní strany. Menší spojovací křídlo na něj na severu navázalo a propojilo ho se starou obytnou věží. K jeho jihozápadnímu nároží, které tvoří zároveň nároží jádra, se váže okrouhlá vysunutá věž. K věži, která původně obsahovala i malou kapli, se připojuje hradba s první bránou. Příchozí v době vstupu do této brány již obkroužil značnou část hradu a byl po celou dobu pod kontrolou parkánu a velké věže. Přístupová komunikace dále vedla skrz druhou bránu. To je jediný úsek, kde hrad neobíhá parkán. Druhá brána se přimykala k čtverhranné věžici, která předstupovala před severozápadní nároží paláce. Třetí brána vedla do jádra hradu. Vedla skrz severní obvodovou zeď hned vedle staré věže. Vedle ní na severovýchodní straně byla postavena rozměrná kaple. K severovýchodnímu průběhu obvodové zdi byla přistavena dodnes částečně dochovaná čtverhranná kuchyně. Na vrcholu hradeb bylo dodnes dochované cimbuří s kamennými konzolami pro připojení sklápěcích dřevěných krytů.

Na počátky 16.století došlo na hradě k dalším přestavbám, ze kterých se nejlépe dochovala nová část paláce na místě spojovacího křídla jižně od staré věže. Hrad byl dále přestavován v renesanci, po roce 1524. Ve druhé polovině 16.století bylo na jihu a jihozápadě postaveno několik budov, včetně pivovaru. Z velké plánované přestavby za Albrechta z Valdštejna byla realizována pouze salla terrena na nádvoří jádra. Roku 1623 hrad vyhořel a ztratil rezidenční funkci. Koncem 17.století byl hlavní palác přestavěn na sýpku a zbytek hradu byl utilitárně využíván. Po polovině 20.století byl památkově opravován. Podobně je tomu i v současné době, ale kvalita soudobých oprav je nevalná.