Košťálov u Semil (okr. Semily)

Na výrazném podlouhlém návrší nad vtokem Želešského potoka do Olešky se nacházejí zříceniny hradu Košťálova. Hrad je poprvé připomínán až roku 1374, v té době ale již jistě nějakou dobu stál.

Hrad zaujal celý vrchol podlouhlého návrší. Na jižní straně se téměř čtvercové předhradí, které zarovnané do roviny a vyvýšené oproti asi 20m širokému pásu terénu, na jehož hraně se nacházelo lehčí, do dnešních dob nedochované opevnění. Tento pás terénu se na východní straně směrem k severu zužuje a tvoří korunu valu před vnitřním příkopem jádra hradu. Jádro od předhradí odděluje do skály vysekaný příkop. Svah na západní straně je prudší a proto zde stálo jen lehčí opevnění, ze kterého se dodnes dochoval nevýrazný val s drobným vnitřním příkopem. V severozápadním úseku se val stává pouhou terasou. Vzhledem k pozvolna se sklánějící opyši musela být dobře zajištěna i severní strana jádra hradu. Pod vyvýšeným jádrem je do skály vysekaný příkop a val před ním se rozšiřuje do trojúhelníkovité plochy s výraznou jámou nad příkopem. Před tímto rozšířením je opyš ještě přetnuta dalším příkopem s vyhozeným náspem na vnější straně.

Jádro hradu se rozpadá na dvě části, vyšší jižní a mírně sníženou severní část. Na vyšší části jsou patrné pozůstatky obvodového zdiva na západní a severní straně. Největší dochovaná část zdiva se nachází v severním cípu severní části jádra, zde se nalézá téměř pravoúhlé nároží a drobný fragment zdiva jakési budovy uprostřed snížené plochy. Celý hrad s výjimkou předhradí je hustě zarostlý vegetací.

Přesné datum zpustnutí hradu není znám, ale jeho význam jistě upadl po připojení panství k Návarovu koncem 15.století. Roku 1514 se Košťálov připomíná jako pustý