Kožlí

Zříceniny hradu na ostrožně nad soutokem Janovického a Tisemského potoka. První písemná zmínka pochází z roku 1318.

Hrad zaujal krček ostrožny mezi potoky. Směrem k soutoku se ostrožna rozšiřuje a klesá, toto místo zaujalo rozlehlé opevněné předhradí. Na předhradí se nachází množství reliéfních reliktů, včetně obvodového opevnění na hraně srázu, příkopu, do kterého snad byla svedena část toku Janovického potoka. Vstup na předhradí vedl pravděpodobně ze severní strany, poté podél východní hradby na horní plochu.

Jádro od předhradí odděloval mohutný do skály vysekaný příkop. Jádro má obdélný tvar a od pokračování ostrožny jej odděluje další do skály vysekaný příkop. Celé jádro obíhal parkán s vnější hradbou zakončenou cimbuřím. V čele parkánu, oproti předhradí, byla zakomponována subtilní čtverhranná věžová brána. Její hmota předstupovala do příkopu. Vnitřní jádro tvořily dva obdélné, zřejmě shodné paláce, postavené napříč. Spojovaly je hradby a prostor mezi nimi byl nádvořím. V západním rohu nádvoří se k paláci přikládala snad schodišťová vížka. Další zástavba se snad nacházela v čelní a zadní části parkánu. Hrad zanikl patrně během poděbradských válek.

Kožlí je ukázkou klasické dvoupalácové dispozice. Nejlépe se dochoval jihozápadní průběh parkánové hradby a všechny nároží parkánu. Dále pak jihozápadní průběh hradby spojující paláce a vstupní věž. Ostatní části hradu jsou jen ve formě terénních náznaků. Předhradí bylo v nedávné době nezodpovědně poškozeno při lesních pracích.