Kraj: Jihomoravský GPS: 49°30'8.111"N, 16°30'39.779"E Kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 30519/7-487
Národní kulturní památka Číslo rejstříku ÚSKP: 277 |
Hrad, přestavěný na zámek se nachází na jihozápadním okraji stejnojmenného města.
Hrad zaujal místo v severní části výrazného návrší, díky terénní dispozici byl na severní a západní straně chráněn strmým svahem. Východní a jižní strana klesá pozvolněji, přesto i tyto strany skýtaly nezanedbatelnou fortifikační výhodu. Podle nálezu průčelí románsko-gotického paláce ve hmotě zámku a několika pozdně románských okének a dalších architektonických článků (za arkádou západního křídla), lze předpokládat založení hradu okolo poloviny 13.století. Město je v písemných pramenech poprvé doloženo v predikátu z roku 1279, první zachycená zmínka přímo o hradě je z roku 1360. Roku 1436 byl hrad údajně obležen a dobyt. V roce 1448 se stal majetkem Jiříka, pozdějšího českého krále. Hrad byl postupně přestavován od poloviny 14.století do počátku 16.století. Celková přestavba na renesanční zámek proběhla od 30.let 16.století a ukončena byla v 60.letech téhož století. Další výrazná přestavba probíhala po roce 1678. Tehdy dostal zámek dnešní rozlohu. Barokní stavební činnost se soustředila spíše na podzámčí, klacisistní úpravy jsou datovány na přelom 18. a 19.století. Menší úpravy v duchu historismu jsou doloženy ve 2.polovině 19.století. Po druhé světové válce sloužil zámek jako depozitář. Od roku 2005 je hrad opravován a postupně zpřístupňován veřejnosti.
Nejstarší podoba hradu s výjimkou části paláce není příliš známa. Jistě měl ale podlouhlou dispozici s delší severo-jižní stranou. Jádro hradu obíhal příkop, který byl ale později na západní a severní straně zasypán, dodnes se po něm dochovala několik metrů široká terasa na západní straně. Dnes se zde nachází zřícenina panské střelnice. Příkop podél východní strany se v pozměněné podobě dochoval dodneška. Za příkopem se tyčil podél severní, východní a jižní strany mohutný násep, který se dochoval ve výrazně v baroku upravené podobě na východní straně. Jižní průběh příkopu i náspu zanikl při novověkých úpravách, severní část opevnění později ztratila smysl po příhrazení předhradí. Jádro mělo zhruba obdélný tvar s nepravidelnou západní stranou. Obvodová hradba dosahovala šířky až 3m s výjimkou západní strany nad svahem, kde stál palác. V severní hradbě stála hranolová branská věž později snesenou při zámeckých přestavbách. Doložena je stavba štítové zdi a parkánu ve 2.polovině 15.století, stavělo se i na severním předhradí, kde byla vztyčena věž. Koncem 15.století měl hrad dlouhý západní palác s věží na severní straně. Na jižní straně stálo kratší křídlo, menší stavba vybíhala od věže i na severní straně. Severní předhradí bylo s jádrem ohrazeno obvodovou hradbou a příkopem. Vstup do předhradí vedl uprostřed východní strany. Při raně renesanční přestavbě bylo k obvodové hradbě jádra přistavěno severní a jižní křídlo, hradba na východní straně byla snesena
Fotogalerie |
---|