mapa

Kraj: Jihomoravský
Okres: Blansko
Katastrální území: Kunštát na Moravě

GPS: 49°30'8.111"N, 16°30'39.779"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 30519/7-487

 

Národní kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 277



Kunštát

Hrad, přestavěný na zámek se nachází na jihozápadním okraji stejnojmenného města.

Hrad zaujal místo v severní části výrazného návrší, díky terénní dispozici byl na severní a západní straně chráněn strmým svahem. Východní a jižní strana klesá pozvolněji, přesto i tyto strany skýtaly nezanedbatelnou fortifikační výhodu. Podle nálezu průčelí románsko-gotického paláce ve hmotě zámku a několika pozdně románských okének a dalších architektonických článků (za arkádou západního křídla), lze předpokládat založení hradu okolo poloviny 13.století. Město je v písemných pramenech poprvé doloženo v predikátu z roku 1279, první zachycená zmínka přímo o hradě je z roku 1360. Roku 1436 byl hrad údajně obležen a dobyt. V roce 1448 se stal majetkem Jiříka, pozdějšího českého krále. Hrad byl postupně přestavován od poloviny 14.století do počátku 16.století. Celková přestavba na renesanční zámek proběhla od 30.let 16.století a ukončena byla v 60.letech téhož století. Další výrazná přestavba probíhala po roce 1678. Tehdy dostal zámek dnešní rozlohu. Barokní stavební činnost se soustředila spíše na podzámčí, klacisistní úpravy jsou datovány na přelom 18. a 19.století. Menší úpravy v duchu historismu jsou doloženy ve 2.polovině 19.století. Po druhé světové válce sloužil zámek jako depozitář. Od roku 2005 je hrad opravován a postupně zpřístupňován veřejnosti.

Nejstarší podoba hradu s výjimkou části paláce není příliš známa. Jistě měl ale podlouhlou dispozici s delší severo-jižní stranou. Jádro hradu obíhal příkop, který byl ale později na západní a severní straně zasypán, dodnes se po něm dochovala několik metrů široká terasa na západní straně. Dnes se zde nachází zřícenina panské střelnice. Příkop podél východní strany se v pozměněné podobě dochoval dodneška. Za příkopem se tyčil podél severní, východní a jižní strany mohutný násep, který se dochoval ve výrazně v baroku upravené podobě na východní straně. Jižní průběh příkopu i náspu zanikl při novověkých úpravách, severní část opevnění později ztratila smysl po příhrazení předhradí. Jádro mělo zhruba obdélný tvar s nepravidelnou západní stranou. Obvodová hradba dosahovala šířky až 3m s výjimkou západní strany nad svahem, kde stál palác. V severní hradbě stála hranolová branská věž později snesenou při zámeckých přestavbách. Doložena je stavba štítové zdi a parkánu ve 2.polovině 15.století, stavělo se i na severním předhradí, kde byla vztyčena věž. Koncem 15.století měl hrad dlouhý západní palác s věží na severní straně. Na jižní straně stálo kratší křídlo, menší stavba vybíhala od věže i na severní straně. Severní předhradí bylo s jádrem ohrazeno obvodovou hradbou a příkopem. Vstup do předhradí vedl uprostřed východní strany. Při raně renesanční přestavbě bylo k obvodové hradbě jádra přistavěno severní a jižní křídlo, hradba na východní straně byla snesena


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika