Kyjovský hrádek

Zaniklý, patrně opevněný objekt nad levým břehem Křinice. Nad potokem se zvedá skalní ostroh s převýšením až 40m. Dříve se předpokládalo, že zde stával strážní hrad, vybudovaný k ochraně zemské stezky, vedoucí od Labe směrem k Žitavě a Budyšínu.

Teprve archeologický průzkum, provedený v 80.letech 20.století naznačil, že nejde o hrad, ale o staré sídliště, které zaniklo ještě před svým dokončením. Místo posloužilo za úkryt prospektorům, kteří se tu kolem roku 1300 usadili. Podruhé bylo místo krátce osídleno na přelomu 14. a 15.století.

Rozeklaný pískovcový masiv tvoří výběžek náhorní planiny, vyčnívající mezi dvěma roklemi nad Kyjovské údolí. Od planiny z jihu jej oddělují dvě souběžné skalní průrvy, mezi nimiž a okrajem údolí vznikly dva skalní bloky. Zbytek obvodu tvoří strmé skalní stěny. Větší z bloků, ležící na jihu, byl dříve považován za předhradí. Hrad měl stát na menším a hůře dostupném severním bloku. Na domnělém předhradí byly nalezeny pozůstatky staré vápenné nebo železářské pece. Na vnitřní straně průrvy jsou patrné zbytky kamenného valu a zhruba uprostřed plošiny je čtvercová sníženina, která je zřejmě pozůstatkem nějaké stavby. Sporé nálezy naznačují, že tyto stopy osídlení pochází z přelomu 14. a 15.století a nijak nesouvisí se zbytky starších staveb na druhé skále. Vnitřní plocha je oddělena hlubokou a širokou skalní průrvou, ze které se po vysekaném schodišti vystupovalo na horní plochu. V severozápadní části ostrohu jsou čtyři skalní rozsedliny, které byly kdysi upravené jako sklepy a lůžka trámů nasvědčující tomu, že nad nimi stály dřevěné stavby. V jednom ze sklepů byly nalezeny i železné klíny, špičák a kousky strusky.