Malenovice

Dochovaný hrad složitého stavebního vývoje se nachází na nevýrazném ostrohu v obci Malenovice ve východním cípu Zlína.

Hrad zaujal skalnatý cíp klesajícího ostrohu vybíhajícího z návrší Skalka nad potokem Baláš. Strmé srázy vymezují staveniště od jihu a západu. Mírnější svah se nachází na severní straně, naopak stoupající terén lemuje hrad na východě. Stavba hradu započala patrně po roce 1356 a nahradila starší tvrz. Koncem 14.století byl hrad patrně poměrně malý. Oválné staveniště vymezoval do skály vysekaný příkop podél severní a východní strany. Na východní straně se tyčila hranolová věžovitá stavba, za kterou podél jižní strany jádra navazoval obdélný palác a za ním stál ještě jeden menší podlouhlá budova. Zbytek jádra lemovala obvodová hradba. Jiná zástavba z této epochy není známa.

V roce 1427 hrad dobylo vojsko sirotků a na hradě způsobili značné škody. V průběhu 2.poloviny 15.století byl hrad výrazně přestavěn. Odbourána byla čelní věžovitá stavba a na nejlépe chráněné západní straně bylo vystavěno nové palácové křídlo, které podél obvodu vedlo i na severozápadní straně. Vstup na severozápadě zajistila branská věž. Kvůli eliminaci nebezpečí z východní stoupající strany došlo k vybudování mohutného valu předhradí, který měl nést hlavní tíhu obrany. Ten vede od jihu obloukovitě podél východní a severní straně. Západní část východní strany později zanikla. Val na vnější straně doprovázel do dneška patrný příkop. V odstupu zhruba 65m se nachází ještě jeden příkop (pokud nejde o zbytek úvozové cesty), který mohl plnit funkci přihrazené plochy pro umístění menší vojenské posádky. Nebezpečnou výšinu nad hradem zajistilo předsunuté opevnění kruhového tvaru, které se přibližně z poloviny dochovalo do dneška ve vzdálenosti 170m od koruny valu předhradí. Tato pevnůstka se skládala z vnitřní kruhové plošiny vymezené obvodovým příkopem a vnějším náspem. Její jižní polovina padla za oběť těžbě kamene. Někdy se vykládá i jako pozůstatek obléhacích prací, její umístění a podoba, včetně toho, že nejlépe je opevněna oproti ploše návrší ale dovolují předpokládat spíše funkci předsunutého opevnění. Na hradě se stavělo i v pozdní gotice, kdy vznikla především rozměrná kuchyně v severovýchodní části jádra při obvodové hradbě. U ní byly při hradbě postaveny další budovy.

Stavělo se i v době renesance, kdy došlo k výškovému sjednocení a výstavbě areálu na severním předhradí. Tehdy patrně zanikla západní část obvodového valu předhradí. Následné úpravy již nebyly výrazné, snad jen úprava pro muzeum po požáru v roce 1951 stojí za pozornost.