mapa

Kraj: Jihomoravský
Okres: Břeclav
Katastrální území: Mikulov na Moravě

GPS: 48°48'23.505"N, 16°38'10.611"E


Kulturní památka

Číslo rejstříku ÚSKP: 14988/7-1381



Mikulov

Přímo v centru Mikulova se na skále tyčí hrad, který byl částečně přestavěn na zámek. Nachází se na tzv. Zámeckém vrchu, v západním sousedství náměstí.

Vrch byl osídlen již v 11. a 12.století a snad zde stálo menší hradiště. Vlastní hrad byl stavěn patrně po polovině 2.desetiletí 13.století. V roce 1249 byl v rozestavěném stavu udělen Přemyslem Otakarem II. v léno Liechensteinům. V té době stál palác s obvodovou hradbou, která uzavírala nevelké nádvoří v dnešní jižní části dispozice. Vedle paláce stála okrouhlá věž o průměru 9m. Do konce 13.století byl hradní areál doplněn o válcovou věž s břitem o průměru 9,5m, která zabezpečila nové severní předhradí. Dále byla prodloužena obvodová hradba a dostavěn byl hlavní palác, původně románský donjon o rozměrech 16,5 x 11m. Na skále mezi prvním a druhým nádvořím byla postavena okrouhlá věž, vybavená ok roku 1380 kaplí. Areál hradu se postupně rozrůstal, vznikaly nové obytné budovy v jižní a východní části vnitřního hradu a patrně ve východní části středního hradu. Ještě do poloviny 15.století na severu přibylo další předhradí, odolnost jeho severního čela posílila hranolová věž. V roce 1426 odolal hrad husitům. V 1.polovině 16.století, byl v rámci zlepšení obranyschopnosti zastavěna nebezpečná výšina severně od hradu. Na jejím vrchole vznikla výrazná předsunutá bašta, dnes zvaná Kozí hrádek (podle Kozího vrchu). Ještě výrazněji posílily obranyschopnost čtyři nové bastiony se zaoblenými čely, které byly postaveny v nárožích jádra hradu.

Další úpravy již nevedly k posilování obranyschopnosti, nýbrž k lepšímu standardu bydlení. Patrně okolo poloviny 16.století, byly stavěny další budovy po obvodu nádvoří jádra. Výrazné přestavby na zámek probíhaly v letech 1611-18, o několik let později byl zámecké divadlo, knihovna, pohlceny byly i bastiony. Před polovinou 17.století bylo zbudováno nové hospodářské křídlo na 2.nádvoří. Za třicetileté války byl Mikulov vypleněn Švédy. Následovaly další zámecké úpravy nejen samotného zámku, ale i jeho bezprostředního okolí, kde vznikly terasy, zahrady, konírna, oranžérie atd. V roce 1718 zámek vyhořel a poté došlo k velkým opravám v barokním slohu.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika