Olešná (okr.BN)

Relikty zaniklého sídla se nacházejí 400m jihovýchodně od dnešního dvora Olešná, na okraji souvislého blanického polesí, které v tomto prostoru přechází na Krasovickou hůru. Zaniklé sídlo lze pokládat za středověkého předchůdce stávajícího dvora. První zachycenou písemnou zmínkou je predikát k roku 1382. Jako pustý zámek je zmíněna v roce 1548 a o dva roky později je místo slova zámek použito slovo tvrz.

Prostor s dochovanými terénními relikty je poměrně plochý, z východní strany je vymezen ostrou terénní hranou, prudkým úbočím menší strže. Obvodové ohrazení bylo tvořeno patrně jen kamennou, na sucho kladenou zdí, její relikt se na povrchu projevuje jako liniový útvar o výšce maximálně 0,5m a šířce kolem 1,5m. Plochu se stopami zástavby lemuje pouze z necelé poloviny. Nad strží je tento val přerušen dvěma objekty nejasného účelu. Větší oválnou jámou a v jejím těsném sousedství ještě kupovitou 1,4m vysokou kamennou destrukcí. Relikty vlastní zástavby se nejlépe dochovaly na jižní straně areálu. Zde se podél rozvalené obvodové zdi nachází souvislá řada konkávních a konvexních útvarů, evidentních pozůstatků vícedílné budovy, orientované delší osou od západu k východu. Relikty obytné stavby se skrývají i v poněkud nepřehledné a podstatně méně výrazné soustavě konkávních a konvexních reliktů ležících severněji. Nejvýraznější z nich je necelý 1m vysoký hřbet, který se lomí v tupém úhlu tak, že kopíruje průběh pozvolna se vytrácející hrany strže. Od tohoto hřbetu se odpojuje mělká zahloubenina, která navazuje na nízký konkávní útvar nepravidelného půdorysu. Nikde se na lokalitě nenachází stopy po příkopu. Areál tedy ohrazovala jen kamenná, na sucho kladená zeď, kterou lze sotva označit za hradbu. Zůstává ale otázkou, zda probíhala po celém obvodu, nebo byla v některých místech nahrazena ohrazením dřevěným.

Poměrně značná mohutnost kamenných destrukcí je patrně hlavním důvodem, který přivedl některé autory ke spekulativnímu označení lokality za hrad. Z typologického hlediska je určující absence mohutného obvodového opevnění, případně věžovité či palácové stavby. Lokalitu lze proto bez velkého váhání řadit mezi dvory.