opevnění u Sloupu

Reliéfní zbytky opevnění na ostrožně nad pravým břehem Bojovského potoka, necelých 2,5km daleko od soutoku Vlatavy a Sázavy.

Ostrožna je vymezena strmým srázem na severní a jižní straně, kde terén padá do údolí bezejmenných přítoků Bojovského potoka. Západně se k potoku sklání skalnatá opyš.

Na konci ostrožny je valem a vnějším příkopem vymezena trojúhelníkovitá plocha s delší osou dlouhou 38m. Délka valu je zhruba 18m a nejlépe je patrný v jižním části, kde dosahuje výšky téměř 0,8m. Směrem k severu se snižuje a u severní hrany je již zcela zaniklý. Příkop, který ho lemuje na vnější straně nepřesahuje svou hloubkou 0,5m a je dochován ve stejné části jako val. Nad severní hranou se nachází nevýrazný valovitý útvar, který ji lemuje po celé délce. Jižní hrana je mírně snížená a přímo pod ní se nachází kamenné moře. Směrem k západu se plocha tenčí a končí úzkou skalnatou opyší před kterou nejsou žádné pozůstatky po opevnění patrné. Ve vnitřní ploše nejsou žádné stopy po zástavbě.

Datování této fortifikace není jisté, ale patrně sloužila k ochraně těžebních aktivit. Zlato se v blízkém okolí těžilo již v době železné, snad i v raném středověku a především v průběhu 13. a 14.století, kdy je vznik opevnění nejpravděpodobnější. Nedaleko, severozápadně od opevnění se nachází homolovitý uměle nasypaný pahorek.