Ostrý

V cípu čedičového skalnatého ostrohu nad Ploučnicí, jihovýchodně od Benešova se tyčí zříceniny hradu Ostrý, někdy též Šarfenštejna.

Hrad zaujal prakticky celý skalnatý výběžek obtékaný od západu, jihu a východu řekou Ploučnicí. Jediný přístup vede od severu a tato strana přeťaly celkem tři do skály vylámané příkopy. Příkopy dělí hrad na tři části, přičemž plocha za prvním z příkopů nenese žádné stopy po zaniklé zástavbě. Prostřední příkop je nejmohutnější a rozměrná plocha za ním je skalnatá. Zástavba i přístupová komunikace se proto musely tísnit na západní straně. Hned za příkopem se na západní straně tyčí mohutná hradba, která byla později podepřena mohutným opěrákem. V příčné hradbě byla umístěna brána, kterou se procházelo na komunikaci, která lemovala skalní hřeben podél západní strany. Za komunikací již ve svahu probíhala obvodová hradba, která se povětšinou zřítila do údolí. Dochovala se jen v krátkém úseku asi 15m za příčnou hradbou. I tato hradba byla zapřena opěráky, do dnešních dnů se dochoval pouze jeden. Vnitřní příkop odděluje předhradí od jádra, ale patrně funkci příkopu plnil pouze částečně. Byl do něj totiž vložen objekt hospodářské budovy a cisterna. Přístupová komunikace pokračovala v úrovni dna příkopu v západním svahu a procházela kulisovou bránou k jádru. To zaujalo celou plochu zadního skaliska. Ohraničila ho obvodová hradba vytvářející pětiúhelník. Podél východní a jižní strany vedl parkán, dnes téměř celý zřícený do údolí. Parkán snad vedl i podél západní strany a navazoval na hradbu s kulisovou bránou, do dneška se ale nedochoval. Původní situace v čele jádra není známa, ale později byl do čela vložen okrouhlý bergfrit. Dodnes se dochovala jeho spodní část. Z obvodové hradby se dochovalo především severovýchodní a jihovýchodní nároží.

Hrad byl vystavěn okolo poloviny 13.století, písemně je poprvé doložen k roku 1268. V roce 1445 byl dobyt a vypálen. V omezené míře ještě poté fungoval, ale k roku 1515 se již uvádí jako pustý.