Písek

Z velké části dochovaný městský hrad zapojený do městských hradeb na západní straně města Písku.

Hrad založil Přemysl Otakar II. v době okolo poloviny 13.století. Hrad byl založen na čtvercové parcele na hraně terénu nad Otavou. Obě nároží nad řekou zpevnily čtverhranné věže, od kterých vybíhala hradba, která se po krátkém úseku stáčela směrem k městu. K nároží hradby se napojovala městská hradba. Oproti městu byl hrad opevněn příkopem, nad kterým stála zmíněná parkánová hradba. Od náměstí přes příkop vedl most do kulisové brány v hradbě. Za ní stála do východního křídla zakomponovaná věž s průjezdem. Vnitřní hrad sestával ze čtyř křídel, které obklopovaly čtvercové nádvoří. Celé nádvoří ohraničoval křížovou klenbou zaklenutý arkádový ochoz. Přízemní místnosti byly plochostropé, s možnou výjimkou vstupního nedochovaného křídla. Reprezentační místnosti se nalézaly v patře. V jihovýchodní části se nacházela bohatě zdobená kaple. Hrad byl upravován v pozdní gotice.

Roku 1509 se stal zástavním majetkem města a jeho vstupní palác u náměstí se po úpravách používal jako radnice. Roku 1532 hrad vyhořel a poté byl opraven. Za třicetileté války bylo jeho jižní křídlo přestavěno na pivovar. Radnice byla barokně upravována. Po polovině 18.století bylo severní křídlo přestavěno na kasárna a zbylé části hradu byly do konce 19.století utilitárně využívány. Poté následovalo bourání radničního křídla (v letech 1851 - 53) a roku 1863 se zřítila jihozápadní věž. Bourání pokračovalo velkou částí jižního křídla a celé kaple.

Z hradu se tak do dnešní doby dochoval střed křídla nad řekou a části severního a jižního křídla. Východní křídlo bylo doloženo archeologickým výzkumem. Poslední úpravy hradu umožnily jeho částečné zpřístupnění a instalaci Prácheňského muzea.