Pravda

V cípu opukového ostrohu mezi Pnětlukami a Domoušicemi stojí zříceniny hradu Pravda. V písemných pramenech je hrad poprvé zaznamenán až k roku 1523, hrad však podle archeologických nálezů fungoval již v 1.polovině 14.století. Ve 2.polovině 15.století byl přestavován do téměř zámecké podoby, posíleno bylo i jeho opevnění. V průběhu 16.století byl opuštěn a v 2.polovině tohoto století zpustl. Tak se připomíná k roku 1593.

Hrad zaujal cíp poměrně širokého ostrohu, jehož svahy byly velmi strmé podél jižní, západní a severozápadní strany. Po rovině byla plocha přístupná od severovýchodu. Tuto stranu chránilo zajímavé opevnění, jehož konečná podoba vznikla patrně po husitských válkách, nejspíše až v 2.polovině 15.věku. Hluboký šíjový příkop je doplněn mohutným valem na vnitřní straně a menším na straně vnější. Vnější val byl na obou stranách u hran ostrohu ukončen lunicovitými baštami, které sloužili k postřelování prostoru u valu (východní z nich byla odtěžena). Tyto čtvrtokrouhlá opevnění mohli částečně pokrýt prostor před valem křížovou palbou, avšak jejich význam je v soudobé literatuře přeceňován, snad v důsledku špatného zaměření. Na všech plánkách jsou totiž naddimenzována. Za šíjovým opevněním se nachází plocha předhradí o šířce 30-40m. Za předhradím celou šíři ostrohu přetíná další příkop vylámaný do skály, který pokračuje podél celé trojúhelníkovité dispozice jádra. Na vnější straně jej doprovází val, který se nenachází pouze oproti předhradí. Nad příkopem ještě podél téměř celého obvodu (s výjimkou krátkého úseku v severozápadní části) probíhá parkán.

Nad parkánem se zdvihá obvodová hradba, která má uprostřed čelní strany dochovaný portál pro přístup na parkán. Do hradu se vstupovalo bránou v severozápadním cípu. Brána byla vysunuta do plochy parkánu a jednalo se o rozložitou snad nevysokou, přesto věžovitou, stavbu. Zástavba jádra se soustředila podél obvodové hradby. Při západní hradbě stál ve zříceninách dochovaný trojprostorový plochostropý palác. Ten dosahoval až k zalomení hradby v jižním cípu jádra. Další podsklepenou stavbou byla rozsáhlá budova stojící ve východním nároží a pokračovala podél obvodové hradby až do poloviny jihovýchodní strany. Další stavby se dochovaly pouze v nevýrazných terénních reliktech. Velmi zajímavý je terénní pozůstatek brány, který se nachází velmi daleko před hradem v cípu náhorní plošiny v lokalitě s pomístním názvem spáleniště.