mapa

Kraj: Jihočeský
Okres: Tábor
Katastrální území: Skalice nad Lužnicí

GPS: 49°18'6.720"N, 14°41'53.758"E



Skalice

Na vysoké terénní hraně nad levým břehem Lužnice, se v obci Skalice nachází jedno z nejzajímavějších českých tvrzišť.

První zaznamenaná zmínka o Skalici je v predikátu z roku 1265. Predikát je užíván do roku 1266 a poté je zmínka o Skalici zachycena až ve 2.polovině 14.století. Samotná tvrz je připomínána až v 16.století.

Tvrziště se nachází za kostelem, kde se terén mírně snižuje, na hraně zatravněné terasy, která tvoří jihovýchodní téměř nepřístupnou stranu. Převýšení nad nivou Lužnice činí 30m. Nepravidelně oválnou plochu vymezil mohutný příkop s vnějším valem. Příkop má celkovou délku 140m (příkop totiž vede i několik metrů pod hranu terasy) a ohrazená plocha dosahuje 0,17ha. Nejdelší osa ve směru západ-východ čítá 65m a ve směru sever-jih 40m. Příkop je nejlépe patrný na severní straně, kde jeho hloubka přesahuje 4m (šířka až 13m) u hrany srázu a směrem k severozápadu se zmenšuje. Nejméně patrný je v místech severozápadního cípu, kde má hloubku pouhý 1m. Zde je totiž narušen stavbou stodoly patřící k usedlosti č.p.4, která do něj částečně zasahuje. Jihozápadní úsek je opět dobře patrný s hloubkou až 3m a šířkou 9m. Původně příkop doprovázel val na vnější straně, dnes je patrný pouze poblíž hospodářského stavení na severní a západní straně (především severní úsek ale může být pozměněn druhotnými úpravami a o původní val již nemusí jít). Vnitřní plocha je zcela rovná, pouze na leteckých fotografiích lze zhruba uprostřed pozoroval vegetační příznaky 17x20m velkého vnitřního ohrazení. Drobný, téměř neznatelný stupeň v severozápadní části vnitřní plochy je pozůstatek zemědělské činnosti z 20.století a probíhá přesně v místech rozhraní bývalého políčka, které lze pozorovat na starších mapách.

Starší autoři spekulovali o dalším vnějším valu, ten dnes není nijak patrný. Místo také bylo patrně kvůli sporadickým a již nedohledatelným nálezům nezdobené archaické keramiky spojováno s raným středověkem. Domnělým slovanským hradištěm mělo být jak samotné tvrziště, tak rozsáhlejší plocha zahrnující i místní původně gotický kostel. Velikost a typ tvrziště umožňuje předpokládat jeho vznik již ve 13.století.


Fotogalerie

grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika grafika grafika
grafika grafika grafika