Skara

Zaniklý hrad na širokém ostrožnovitém okraji návrší nad potokem Výmolou, na okraji Úval, ve východním cípu Škvorecké obory.

Doba vzniku a historie hradu nejsou známé, jméno Skara není původní, poprvé ho použil v 17.století Bohuslav Balvín, který špatně přečetl bod z mapy Munsterovy kosmografie. Někdy se spojuje s boční větví Olbramoviců, kteří v okolí vlastnili pozemky.

Dispozice hradu byla dvoudílná. Předhradí na západě má zhruba lichoběžníkovitý tvar a nejsou na něm patrné stopy po zástavbě. Vymezuje ho příkop s vnitřním valem v západním a jižním průběhu. Na severní straně se nachází sráz nad Výmolou a bylo zde patrně jen lehčí opevnění, které z větší části setřela pozdější cesta. Jádro, má protáhle polygonální tvar a s výjimkou přírodou nejlépe chráněné východní části ho ohrazoval příkop a obvodová hradba, ze které se dochoval val. Vnitřní plocha je značně poškozena vestavbou rekreačních chatek, především v jihovýchodní části. Zde dnes stojí chatka barbarsky vestavěná do jihovýchodního cípu obvodového valu. Před ní jsou pozůstatky snad dvouprostorové budovy ve formě narušených terénních reliktů. Obvodový val jádra je v čelních nárožích vyvýšený, snad jde o pozůstatek obranných staveb. Za příkopem, který probíhá podél celé jižní stran,y se nachází destrukce oborní zdi, ze které se postupně stává val.

Ve vzdálenosti pouhých 300m po proudu toku Výmoly se na stejné straně říčky nacházela romantická zřícenina z počátku 19.století, která byla zdrojem častých záměn raných badatelů.